Nouzové brzdové systémy mohou při couvání zabránit nehodám mezi osobními auty a ostatními účastníky provozu. Ale jak dobře fungují? ADAC (Allgemeiner Deutscher Automobil-Club), největší automobilový klub v Německu a jeden z největších v Evropě, otestoval deset modelů aut v různých scénářích. Ne všechny si v krizových situacích vedou stejně dobře.
Couvání patří pro mnoho řidičů už od autoškoly k neoblíbeným úkolům. Není divu – výhled je omezený a i přes parkovací senzory, kamery a další pomůcky se snadno přehlédne sloupek nebo jiné auto. A co hůř – člověk, který se právě nachází za vozidlem. Mohou moderní technologie pomoci zabránit vážným nehodám?
Doposud existují asistenční systémy, které chrání osoby hlavně vepředu vozidla: tento typ nouzového brzdového asistenta s rozpoznáváním osob se u osobních aut testuje v rámci spotřebitelských testů už od roku 2016. Od roku 2020 se v rámci bezpečnostního hodnocení Euro NCAP (nezávislá organizace, která testuje bezpečnost nových automobilů prodávaných v Evropě) posuzuje také to, jak vozidla při couvání rozpoznávají osoby a zda zahájí nouzové brzdění. ADAC už v roce 2019 testoval modely značek Mercedes, Volvo, Seat, Škoda a BMW v různých scénářích. Výběr vozidel byl tehdy omezený, protože ne všichni výrobci nabízeli nouzové brzdové systémy pro manévrování. V roce 2025 je situace jiná. I když stále ne všichni výrobci nabízejí tento typ systému, počet dostupných vozidel výrazně vzrostl. Pro testování bylo vybráno10 aktuálních modelů - BMW X3, BYD Seal, Ford Puma, Hyundai Ioniq 5, Mercedes třídy E, Renault 5, Škoda Enyaq, Tesla Model Y (před faceliftem,) Volvo EX30, VW Tiguan.
Jak systémy fungují?
AEB systémy využívají ultrazvukové senzory (běžně známé jako parkovací senzory), radary (pro širší dosah a detekci pohybu), kamery (pro vizuální rozpoznání, ale bez hloubkové informace).
Nejlepší výsledky přináší kombinace radarů a ultrazvukových senzorů. I levnější ultrazvukové systémy mohou být účinné, pokud jsou správně propojeny s brzdovým systémem vozidla.
Výstraha vzdálenosti k objektu – varování před nouzovým brzděním PDC. (Zdroj: ADAC)
Test byl rozdělen do tří kategorií:
Kategorie A: Rozpoznání osob (50 % váha)
Kategorie B: Pevné překážky (20 % váha)
Kategorie C: Vyjíždění z parkovacího místa (30 % váha)
Výsledky
Výsledky ukazují, že ne všechny systémy fungují stejně dobře. Čtyři vozy z deseti zvládly všechny testovací scénáře: BMW X3, Ford Puma, Volvo EX30 a VW Tiguan. Systémy vozů Hyundai Ioniq 5 a Mercedes třídy E také v mnoha oblastech dopadly dobře. Škoda Enyaq je jediný model, který dosáhl uspokojivého hodnocení. BYD Seal, Renault 5 a Tesla Model Y obdržely hodnocení dostatečné.
BMW X3
Volvo EX30
Ford Puma
VW Tiguan
Hyundai Ioniq 5
Mercedes E220
Škoda Enyaq
POZN.: Testovaný model již není aktuální, facelift v lednu 2025. Výsledky u nového modelu se mohou lišit.
BYD Seal
Renault 5
Tesla Model Y
POZN.: Testovaný model již není aktuální, facelift v lednu 2025. Výsledky u nového modelu se mohou lišit.
Shrnutí
Tyto systémy mají bez pochyby velký potenciál, ale nejsou ani z daleka dokonalé. Pokud by výrobci standardně instalovali parkovací asistenty s brzdnou funkcí do všech vozidel, mohlo by se docílit vyšší bezpečnosti při těchto manévrech. Zároveň vyvstává otázka, zda by ze strany zákonodárců měla či neměla být zajištěna možnost vypínání těchto systémů ve vozidlech. Velice důležitým prvkem je také pravidelná aktualizace softwarového vybavení vozidla. Samozřejmě ve všech případech závisí i na výrobci, použitém softwarovém a hardwarovém vybavení, citlivosti senzorů a mnoha dalších technických parametrech jednotlivých vozidel. Není-li tato výbava v určitém standardu pro všechna vozidla, jen těžko je možné docílit vždy kvalitního výsledku.
Video: Rozpoznají vozidla při manévrování účastníky silničního provozu za sebou?