Vyhlídka autonomních dopravy a jejich benefitů nebude možná bez široké spolupráce - nejen regionální spolupráce zahrnující místní zúčastněné strany, ale také mezinárodní spolupráce za účelem sdílení aktuálních znalostí, osvědčených postupů a definování požadavků na bezpečnost. A právě proto aby mohly být posouzeny dopady na dopravní bezpečnost, na uživatele a společnost s cílem harmonizovat evropské úsilí v oblasti výzkumu a inovací a aby se urychlilo obecné povědomí o inovativních technologiích a službách autonomní dopravy byla v roce 2021 zřízena evropská iniciativa CCAM Partnership. O tom, jakou roli tato organizace hraje, hovoříme s jejím novým předsedou, panem Christianem Merktem.

Představení výsledku projektu „Systematizace neřidičských aktivit při řízení v autonomním módu“ proběhne v rámci konference 9. října 2024 v budově Ministerstva dopravy ČR na adrese nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 v čase 13:00 – 18:30. Na konferenci jsou zvání všichni, kteří mají o tuto tématiku zájem a přihlásí se na přiloženém odkazu v článku. 

Umělá inteligence zažívá v posledních letech nebývalý rozmach a pozadu nemůže zůstat ani právní úprava. Rozvoj generativních modelů však poněkud upozaďuje autonomní dopravu včetně vývoje autonomních vozidel („AV“) a jejich specifickou regulaci. Hovoříme-li o AV, máme v tomto článku obecně na mysli jak aktuální částečně autonomní vozidla, tak i budoucí více a více autonomní. Článek představuje recentní vývoj na poli právní úpravy umělé inteligence, tedy především přijetí tzv. AI Aktu a jeho dopad. Dále porovnává jeho jednotlivá ustanovení se speciálními právními předpisy EU dopadajícími na umělou inteligenci. Zvláštní pozornost si zaslouží otázka odpovědnosti za škodu způsobenou AV. Článek stručně zmiňuje právní úpravu třetích zemí i další požadavky na úpravu umělé inteligence včetně eticko-právních aspektů.

Autonomní mobilita je protkána bezpočtem otázek a témat týkajících se právních náležitostí. Pro laika nemusí být snadné se v tomto všem zorientovat, a proto jsme nadšeni, že je naším dnešním hostem přední česká odbornice na právo informačních a komunikačních technologií, paní Veronika Příbaň Žolnerčíková.

LiDAR je zařízení, které vysílá laserový paprsek a z odrazu od detekovaného objektu a dopadu paprsku zpátky na detektor měří vzdálenost. Signál toho světelného paprsku se pohybuje téměř rychlostí světla, takže podle času, za který se signál vrátil zpátky do detektoru, můžeme vědět, jak daleko jsou jednotlivé body v prostoru. Na tuto tématiku s námi vedl rozhovor generální ředitel pro vývoj LiDARu firmy Valeo, pan Miloš Kruml.

Mezi fundamentální technologie autonomních vozidel patří v současnosti takzvané vysoce přesné (HD) mapy. Nejedná se pouze o digitální obraz měst a silnic, ale i o dynamickou databázi plnou kritických dat potřebných pro navigaci a rozhodování vozidel bez lidského zásahu. Mezi významné tvůrce HD map patří česká firma CEDA maps. Nejen o výhodách HD map a úskalích jejich tvorby si s námi povídal ředitel této firmy, pan Radovan Prokeš.

Automatizace se nevyhýbá ani železniční dopravě, kde je v mnoha ohledech dokonce před aplikacemi v silniční dopravě. Významnou roli v tomto sektoru hraje společnost ŠKODA DIGITAL, jež mimo jiné vyvíjí moderní technologie pro vozidla skupiny ŠKODA TRANSPORTATION. O automatizaci drážních vozidel si s námi tentokrát povídal ředitel prodeje a marketingu firmy ŠKODA DIGITAL, pan Jiří Horáček.

Názory na celou efektivitu a koncept autonomní mobility se různí. Mnohdy se střetávají pohledy odborníků i laické veřejnosti, které se liší jak v pohledech na celou aktuální věc tak i ve vývoji celého tohoto konceptu. Nyní svůj pohled na dané téma představil pan Václav Jírovský (PATRIC) a výzkumník z oblasti autonomního řízení z Centra dopravního výzkumu Michal Sklenář.