V minulém článku na téma Last-Mile Delivery Robot jsme si povídali se zástupci společnosti BringAuto o tom, jak se jim tato technologie osvědčila, jak funguje spolupráce se společností BorsodChem v níž je robot již 5 let s různou intenzitou provozován, nebo jak tento projekt vůbec vzniknul. Dnes si budeme povídat se zástupci společnosti BorsodChem, konkrétně s vedoucím technické kontroly Ing. Lubošem Novákem (LN) (pracoviště, které robota spravovalo během provozních zkoušek)a s technickým manažerem Ing. Alešem Hanslíkem, Ph.D. (AH)
Pojďme si tuto společnost na začátku představit. BorsodChem MCHZ je jedním ze dvou výrobních závodů skupiny BorsodChem ve střední Evropě, vlastněné čínskou společností Wanhua. Dodává sortiment výrobků zejména organické, ale rovněž anorganické povahy. Jimi vyráběné chemické látky nacházejí uplatnění ve výrobě polyuretanových hmot, pryžových, farmaceutických, zemědělských a potravinářských výrobků, chemikálií na úpravu vody a dalších. V roce 1927 se začal stavět chemický závod, který využíval blízkého zdroje koksárenského plymu za účelem výroby čpavku a umělých dusíkatých hnojiv pro tuzemské i evropské odběratele. Postupem času se závod rozšiřoval, rostl i jeho profesní záběr a z chemických závodů se v roce 1990 stala akciová společnost Moravské chemické závody (MCHZ) a od roku 2000 vystupují pod dnes známým názvem BorsodChem MCHZ, s. r.o. I přes to, že se tomuto závodu za roky své existence nevyhnuly různé pohromy, jako například povodně v letech 1997 a 2024, požáry aj., které byly velice ničivé, společnost stále rostla, rozvíjela se, rozšiřovala své portfolium a ani zavádění moderních technologií pro ni není nic cizího. Stala se tak jedním z průkopníků, jež využívají v každodenním pracovním nasazení autonomní přepravu.
Areál společnosti BorsodChem MCHZ (Zdroj: BorsodChem)
Co vás vedlo k zavedení autonomního doručování ve vašem areálu?
AH: Náš areál je poměrně rozlehlý, a jednou z provozních výzev, kterou řešíme, je rychlá a bezpečná doprava vzorků mezi částí S-blok a částí A-blok, kde je situována laboratoř technické kontroly. Hledali jsme proto způsoby technického řešení; jedním z návrhů byla potrubní pošta.
LN: Vyzkoušet i tuto alternativu pro přepravu vzorků.
Jak zmíněné autonomní vozidlo funguje ve vašem areálu? Jak často je využíváno a na jaké vzdálenosti?
AH: Autonomní vozidlo nyní v areálu neprovozuje. V loňském i letošním roce jsme provedli cca měsíční provoz, kdy vozidlo BringAuto zcela nahradilo standardní jízdy. Vzhledem k finanční náročnosti je zavedení potřeba naplánovat.
LN: Vozidlo prozatím krátce jezdilo v několika zkušebních etapách. Dlouhodobě použití za všech provozních podmínek nebylo provedeno. Pro dovoz vzorků bylo nastaveno několik přepravních tras a nejdelší trasa byla dlouhá přibližně 1.5 km. Čestnost je dána požadavky. Na ranních směnách v pracovní dny, kdy je expedice finálních produktů největší, bylo také nejvyšší využití vozidla.
Museli jste upravit infrastrukturu areálu (např. cesty, značky, rampy)?
AH: Naprosto ne.
LN: Ne.
Jak probíhá bezpečnostní dohled a kontrola přepravovaných látek?
AH: Platforma BringAuto přepravuje vzorkovnice v uzavřených nerezových boxech. Dohled nad samotnou jízdou není.
LN: Vozidlo za běžných jízdních podmínek se řídí samo, pokud nastane nějaká nepřehledná situace, je k dispozici operátor na vzdáleném operátorském pracovišti a ten řeší danou situaci.
Jaký byl přechod z režimu teleoperace na samostatnou autonomní jízdu?
AH: Jedním z výstupů posledního provozu platformy v našem areálu bylo zjištění, že plná autonomie byla použita jen na části provedených jízd. V poměrně významném procentu jízd převzal alespoň na části trasy řízení operátor. Jako budoucí provozovatel to ale nijak nevnímáme – jízda je plynulá, a dojezdové časy dosahují požadovaných hodnot.
LN: Z pohledu uživatele mne zajímá pouze to, zda-li dovoz vzorků byl proveden podle dohodnutých kritérií. Kdo vozidlo řídí není podstatné.
Vnímáte snížení provozních nákladů, které jste si od pořízení autonomního vozidla slibovali?
AH: Efekt snížení nákladů se nedostavil.
LN: Souhlasím s kolegou Alešem Hanslíkem.
Neuvažovali jste o tom zaměstnat v areálu řidiče, který by svozy zajišťoval, aby Vaši analytici nemuseli obstarávat tuto činnost sami a mohli se plně věnovat analýzám v laboratoři?
AH: Naprosto ne. Stávající situace v chemickém průmyslu (napříč Evropou) není dobrá, a vyráběné objemy chemických látek jsou na minimech. I proto necítíme „tlak na výkon“ laborantů z hlediska počtu analýz. Do budoucna plánujeme zprovoznit jednu větší výrobnu, přičemž počet transportovaných vzorků významně vzroste. Pak již budeme muset významněji optimalizovat chod laboratoří a produktivní čas laborantů – a to je příležitost pro autonomní způsob dopravy vzorků.
LN: Podobná alternativa byla zvažována, ale upustili jsme od tohoto.
Co říkají zaměstnanci na přítomnost robota?
AH: Protože je u nás zakázáno fotit, selfie si nedělají. Teď vážně: před zahájením prvních testovacích jízd jsme připravili informační kampaň pro interní zaměstnance (kteří s robotem pracují; jde cca o 60 osob) i pro externí osoby (návštěvníci areálu, zaměstnanci společností sídlících v areálu). Tuto kampaň jsme vždy před pilotním provozem aktualizovali. Nezaznamenali jsme žádnou kolizi, ani vážnější incident. Někteří zaměstnanci chtěli otestovat bezpečnostní funkce náhlým vstoupením do dráhy, ale vše dopadlo dle očekávání.
LN: Já bych nepoužíval slovo robot ve spojitosti s BringAutem, je to trochu zavádějící. Pohybuje-li se tento dopravní prostředek po komunikaci bez řidiče, budí to samozřejmě zájem, a pokud mají přítomní kolemjdoucí možnost, tak sledují, jak se toto vozidlo pohybuje a jak řeší situace (např. odbočení). Obecně lze říct, že byla přítomnost vozidla akceptována pozitivně.
Uvažujete o rozšíření využití autonomních robotů do dalších provozů nebo částí závodu, příp. pořízení dalšího vozidla pro stejný účel?
AH: Vzhledem k nepříznivým finančním výsledkům naší společnosti v roce 2025 musíme pořízení autonomního robota důkladně zvážit. Jisté úvahy o rozšíření využití jsou, ale nemají prozatím konkrétní časovou ani funkční podobu.
LN: Tato autonomní doprava ještě musí projít dalším vývojem, aby si našla své místo v běžném rutinním užívání.
Jaké parametry (např. nosnost, rychlost, připojení) jsou pro Vás klíčové?
AH: Pro naše potřeby je klíčová rychlost jízdy (čas strávený jízdou). Vyšší rychlost ale klade vyšší nároky na datové připojení, což je v našem technologickém areálu jedním z limitujících parametrů. Domnívám se, že stávající nastavení je maximem možného.
LN: Souhlasím s kolegou Alešem Hanslíkem, ale vedle toho lze upravit i uživatelské nastavení tak, aby lépe plnilo požadavky uživatelů, a tady jsme taktéž omezení technickými možnostmi.
Máte nějaké doporučení pro jiné firmy, které zvažují podobné řešení?
AH: Nic mě nenapadá.
LN. Prozatím je tento způsob dopravy velmi individuální. To co bylo u nás vhodné, nemusí být akceptované u jiné firmy. Nemám tedy nic zásadního, co bych doporučil jiné firmě.