Rozvoj autonomních vozidel představuje jednu z nejvýznamnějších technologických změn v oblasti dopravy a mobility 21. století. Pokročilé technologie současnosti již umožňují sériovou výrobu vozidel vybavených systémy s vyšší úrovní autonomního řízení podle klasifikačního systému SAE International. Tento trend přináší nejen potenciál pro zvýšení bezpečnosti a efektivity silničního provozu, ale současně vyvolává i řadu právních, etických a ekonomických otázek. Zvláštní pozornost si zaslouží zejména problematika odpovědnostně právních vztahů a s ní úzce spojený systém pojištění odpovědnosti z provozu vozidel, který bude muset na nové technologické podmínky adekvátně reagovat.

V posledních letech se slovo „dezinformace“ objevuje ve veřejném prostoru téměř každý den. A přestože teoreticky víme, co znamená, a uvědomujeme si množství nepravdivého obsahu, který kolem nás koluje, jsme si naprosto jistí, že občas nepodléháme vlivu falešných zpráv? Nepravdivý, a dokonce škodlivý obsah dnes zasahuje do každé oblasti našeho života, včetně světa moderních technologií, umělé inteligence, a také autonomních vozidel! Právě na tomto posledním příkladu – vozidlech bez řidiče – vám chceme ukázat sílu dezinformací, ale především vám chceme poskytnout užitečné rady, jak zvítězit v souboji „my versus fake news“. Připraveni?

San Francisco si na autonomní robotaxi zvyká rychleji než zbytek světa. Stejně rychle se ale učí i kreativní uživatelé a kritici. V polovině října se v severovýchodní části města poblíž Coit Tower odehrála epizoda, která na několik minut proměnila nenápadnou slepou ulici v improvizovanou testovací laboratoř. Skupina mladých lidí přes mobilní aplikaci současně objednala zhruba padesát vozidel Waymo do slepé ulice. Robotaxi po příjezdu postupně zablokovala sama sebe a několik minut se marně snažila situaci vyřešit. Organizátor akce ji sám s nadsázkou popsal jako „Waymo DDoS“ – analogii kybernetického útoku zahlcením, jen v reálném městském prostoru. Waymo bezprostředně poté omezilo nástupy a výstupy v okolí na okruh dvou bloků a cestujícím, kteří se nedostavili, byl automaticky naúčtován symbolický poplatek pět dolarů. Incident se rychle rozšířil do médií a otevřel několik důležitých otázek, které přesahují hranice San Francisca.

9. září 2025 se na půdě Ministerstva dopravy České republiky v Praze konal odborný workshop věnovaný autonomní mobilitě v americkém městě Phoenix. Akce nabídla pohled do praxe města, které se díky inovacím a otevřenému přístupu stalo jedním z celosvětových lídrů v zavádění samořiditelných technologií.

V minulém článku na téma Last-Mile Delivery Robot jsme si povídali se zástupci společnosti BringAuto o tom, jak se jim tato technologie osvědčila, jak funguje spolupráce se společností BorsodChem v níž je robot již 5 let s různou intenzitou provozován, nebo jak tento projekt vůbec vzniknul. Dnes si budeme povídat se zástupci společnosti BorsodChem, konkrétně s vedoucím technické kontroly Ing. Lubošem Novákem (LN) (pracoviště, které robota spravovalo během provozních zkoušek)a s technickým manažerem Ing. Alešem Hanslíkem, Ph.D. (AH)

Pro někoho stále ještě sci-fi, pro někoho již 5 let realita. Last-Mile Delivery Robot od společnosti BringAuto je autonomní řešení pro efektivní a ekologické doručování zásilek na poslední míli. Je navržen pro bezobslužný provoz v městských a průmyslových oblastech, čímž snižuje náklady na doručení a zvyšuje efektivitu logistiky. A právě takové vozidlo je možné již 5 let vidět v areálu společnosti BorsodChem v Ostravě.

Navazujeme na předchozí část našeho průzkumu zaměřeného na postoje českých občanů vůči automatizaci vozidel a autonomní mobilitě. Zatímco v první části jsme zmapovali zkušenosti a vnímaní asistenčních systémů ve vozech denní potřeby, nyní se hlouběji zaměříme na rozsáhlejší otázky: kde a jak by lidé využili autonomní vozidla, zda věří v jejich bezpečnost, jaký budou mít dopad na trh práce, jaké formy autonomní dopravy preferují, jaká rizika spojená s automatizací v dopravě vnímají a nakonec – zda by je vůbec využili v běžném provozu. Tato část nabízí širší spektrum postojů a identifikuje hlavní překážky i naděje spojené s přijetím autonomní mobility v českém kontextu.

Reakce a zkušenosti s automatizací vozidel, s podpůrnými funkcemi ve vozidlech, ale i názory a obavy v otázkách autonomní mobility či automatizace se velice liší nejen ve světě, ale i u nás v České republice, a proto jsme provedli malý průzkum mezi obyvateli České republice. Mezi dotazovanými byly zastoupeny osoby různého věku, pohlaví, s odlišnou úrovní vzdělání i rozličnými řidičskými zkušenostmi – jak profesionálními, tak neprofesionálními. Pojďme se podívat, na to, co vše jsme od respondentů vyzvídali.