Evropa na křižovatce autonomní mobility: lídr, nebo závislý následovník?

Nová studie Evropského parlamentu naznačuje, že Evropa má šanci stát se světovým lídrem v autonomní mobilitě. Zároveň ale upozorňuje na rostoucí závislost na amerických a čínských technologiích. Který scénář je nejpravděpodobnější a co to znamená pro budoucnost robotaxi, autonomních autobusů nebo inteligentní infrastruktury?

Evropská unie stojí na prahu jedné z největších proměn dopravy od nástupu automobilu. Automatizovaná vozidla (Automated Vehicles – AV) již nejsou jen tématem výzkumných laboratoří nebo futuristických vizí. Robotaxi služby, autonomní autobusy, logistická vozidla bez řidiče i inteligentní dopravní infrastruktura se postupně stávají realitou. Přesto zatím není jasné, zda Evropa dokáže využít svůj potenciál a stát se globálním lídrem, nebo zda bude v oblasti autonomní mobility závislá na technologiích vyvíjených především v USA a Číně.

Této otázce se věnuje rozsáhlá studie Evropského parlamentu Expected Impact of the Deployment of Automated Vehicles in the EU , kterou v roce 2026 zpracovala STOA (Panel for the Future of Science and Technology). Studie analyzuje technologický vývoj, regulatorní prostředí a možné scénáře budoucího rozvoje autonomních vozidel v Evropské unii.

Autonomní vozidla jako příležitost pro bezpečnější dopravu

Jedním z hlavních argumentů pro zavádění automatizovaných vozidel je zvýšení bezpečnosti silničního provozu. Studie připomíná, že více než 90 % dopravních nehod souvisí s lidským faktorem. Automatizované systémy řízení proto představují významný potenciál pro snížení počtu nehod.

Vedle bezpečnosti mohou autonomní vozidla přinést také nové služby. Patří mezi ně robotaxi, autonomní veřejná doprava nebo automatizované logistické a doručovací služby. Významné přínosy se očekávají zejména ve venkovských oblastech, kde mohou autonomní minibusy doplnit stávající veřejnou dopravu a zlepšit dostupnost služeb pro seniory, osoby se zdravotním postižením nebo obyvatele regionů s omezenou dopravní obslužností.

Tři pilíře budoucí autonomní mobility

Autoři studie identifikují tři klíčové technologické oblasti, které budou určovat tempo rozvoje autonomní dopravy:

1) Umělá inteligence

Umělá inteligence se stala základním kamenem automatizovaného řízení. Významnou změnou posledních let je přechod od tradičních modulárních architektur k takzvaným „end-to-end“ systémům.

V posledních letech se několik společností přesouvá od tradičních modulárních systémů řízení k end-to-end přístupům, kde se jediný model umělé inteligence učí řídit přímo z nezpracovaných senzorových dat. Tento přístup využívají například společnosti Tesla, Wayve nebo některé čínské technologické firmy. Výhodou je vysoká škálovatelnost a schopnost učit se z obrovských objemů dat. Nevýhodou však zůstává omezená transparentnost rozhodování systému.

Hlavní nevýhody end-to-end přístupu souvisejí s jeho charakterem „černé skříňky“, který postrádá interpretovatelnost a vysvětlitelnost potřebnou pro důsledné bezpečnostní ověřování. A právě bezpečnostní validace zůstává jednou z oblastí, kde má Evropa podle autorů významnou konkurenční výhodu.

2) Software Defined Vehicles

Druhým pilířem jsou tzv. Software-Defined Vehicles (SDV), tedy vozidla, jejichž funkce jsou primárně definovány softwarem. Na rozdíl od tradičních vozidel lze jejich schopnosti průběžně aktualizovat prostřednictvím vzdálených aktualizací (OTA – Over-The-Air). To umožňuje nejen opravovat chyby, ale také přidávat nové funkce během celého životního cyklu vozidla. Takový přístup je zásadní pro autonomní mobilitu, protože systémy řízení budou muset být neustále aktualizovány podle nových poznatků, bezpečnostních požadavků nebo změn v dopravním prostředí.

3) Inteligentní infrastruktura

Třetím pilířem je inteligentní infrastruktura. Ta zahrnuje senzory umístěné na komunikacích, radary, kamery, lidarové systémy a výpočetní jednotky, které monitorují dopravní situaci a komunikují s vozidly. Podle studie může infrastruktura významně zvýšit bezpečnost zejména v komplikovaných městských scénářích.

V kritických městských situacích – například při zakrytí výhledu, obtížné detekci účastníků provozu nebo ve vysoce dynamických dopravních situacích – může být inteligentní infrastruktura důležitým stavebním prvkem pro robustní a bezpečný provoz autonomních vozidel. Příkladem je německý projekt KIVI v Ingolstadtu, který využívá infrastrukturu schopnou sledovat provoz na křižovatkách a upozorňovat vozidla na potenciální rizika.

Evropa má silnou regulaci, ale zaostává v investicích

Jedním z hlavních závěrů studie je skutečnost, že Evropa disponuje velmi silným regulatorním rámcem. Evropská unie již přijala několik zásadních legislativních opatření:

• Nařízení EU 2019/2144 o obecné bezpečnosti vozidel,
• Nařízení EU 2022/1426 pro schvalování automatizovaných systémů řízení,
• Akt o umělé inteligenci (AI Act),
• Implementaci předpisů OSN UNECE pro automatizované systémy řízení.

Hlavní silné stránky Evropy v oblasti automatizovaných vozidel spočívají v jejích regulačních rámcích a odbornosti v oblasti bezpečnosti, systémové integrace a spolehlivé interakce s účastníky silničního provozu. Přesto však Evropa čelí významným problémům. Jedním z nich je nízká úroveň investic. Studie upozorňuje, že v roce 2024 získaly projekty autonomní mobility v Americe investice ve výši přibližně 10 miliard dolarů, v Asii 6,6 miliardy dolarů a v Evropě pouze 1,5 miliardy dolarů.

Dalším problémem je fragmentace provozních pravidel mezi jednotlivými členskými státy. Zatímco schvalování vozidel je harmonizováno na úrovni EU, pravidla provozu zůstávají převážně v kompetenci jednotlivých vlád, což komplikuje přeshraniční nasazování automatizovaných vozidel.

Tři možné scénáře vývoje do poloviny 30. let

Studie modeluje tři možné budoucnosti evropské autonomní mobility:

Scénář 1: Evropské vedení

V optimistickém scénáři se Evropa stane světovým lídrem v oblasti autonomních vozidel. Členské státy budou využívat harmonizovanou legislativu, silná partnerství mezi výzkumem a průmyslem a rozsáhlou inteligentní infrastrukturu. Evropské společnosti budou určovat globální standardy bezpečnosti, etiky a správy dat.

Scénář 2: Selektivní silné stránky a závislosti

Tento scénář považuje většina oslovených expertů za nejpravděpodobnější. Evropa si zachová vedoucí postavení v bezpečnosti, validaci systémů, regulaci a dopravních technologiích, ale bude nadále závislá na zahraničních dodavatelích klíčových technologií, jako jsou výkonné AI čipy, rozsáhlé datové infrastruktury nebo některé softwarové platformy.

Scénář 3: Vnější závislost

Nejpesimističtější scénář předpokládá, že Evropa ztratí schopnost určovat směr vývoje autonomní mobility. Technologie, standardy i obchodní modely budou přicházet převážně ze Spojených států a Číny, zatímco evropské firmy se zaměří pouze na integraci a provoz již existujících řešení.

Jakou strategii tedy zvolit?

Studie doporučuje kombinaci dvou přístupů. Prvním je zachování harmonizovaného evropského regulatorního rámce s možností národních úprav podle místních podmínek. Druhým je vytvoření hybridního výzkumného modelu, který propojí několik špičkových evropských center excelence se sítí výzkumných institucí v jednotlivých členských státech. Podle studie by právě tato kombinace mohla Evropě umožnit držet krok s USA a Čínou a současně zachovat technologickou suverenitu v klíčových oblastech autonomní mobility.

Zamyšlení

Evropa dnes nevstupuje do závodu o autonomní mobilitu z pozice outsidera. Naopak disponuje silným průmyslovým zázemím, vyspělým regulačním rámcem a špičkovými znalostmi v oblasti bezpečnosti a certifikace. Otázkou však zůstává, zda se podaří překonat nedostatek investic, fragmentaci trhu a závislost na zahraničních technologiích. Pokud ano, má Evropa šanci stát se globálním standardo tvůrcem autonomní dopravy. Pokud ne, bude autonomní mobilita na evropských silnicích fungovat převážně na technologiích vyvinutých jinde.

Studie Evropského parlamentu naznačuje, že nejpravděpodobnější budoucností není ani úplné evropské vedení, ani úplná závislost, ale určitý kompromis mezi technologickou excelencí v některých oblastech a závislostí v jiných. Právě to bude v příštím desetiletí určovat podobu evropské automatizované mobility.

 

---

Poznámka - Článek vychází ze studie Evropského parlamentu Expected Impact of the Deployment of Automated Vehicles in the EU (STOA, 2026), dostupné na portálu Evropského parlamentu Think Tank - Expected Impact of the Deployment of Automated Vehicles in the EU a Expected impact of the deployment of Automated Vehicles in the EU.

Úvodní obrázek: Ilustrativní obrázek (Zdroj: AI Copilot)