Brněnské výstaviště se na začátku června opět proměnilo v centrum diskusí o budoucnosti měst, obcí a regionů. Veletrh a konference URBIS 2026 potvrdily svou pozici nejvýznamnější české platformy propojující samosprávy, státní správu, výzkumné organizace, univerzity, startupy i technologické firmy. V pavilonu „V“ se během tří dnů představilo více než 130 vystavovatelů a přes 200 řečníků, kteří diskutovali o tom, jak budou česká města fungovat v příštích desetiletích.
URBIS 2026 The smart cities meetup (Zdroj: autor)
Brněnské výstaviště se na začátku června opět proměnilo v centrum diskusí o budoucnosti měst, obcí a regionů. Veletrh a konference URBIS 2026 potvrdily svou pozici nejvýznamnější české platformy propojující samosprávy, státní správu, výzkumné organizace, univerzity, startupy i technologické firmy. V pavilonu „V“ se během tří dnů představilo více než 130 vystavovatelů a přes 200 řečníků, kteří diskutovali o tom, jak budou česká města fungovat v příštích desetiletích.
Letošní ročník byl tematicky rozdělen do několika klíčových oblastí – mobilita, bezpečnost, energetika a digitalizace, klimatická odolnost a sociální inovace. Vedle tradičních konferencí a panelových diskusí mohli návštěvníci vidět také praktické ukázky nových technologií, chytrých řešení pro města a regiony nebo příklady úspěšných projektů z České republiky i zahraničí.
Silné zahájení s důrazem na spolupráci
První den otevřelo slavnostní zahájení za účasti představitelů státní správy, regionů i organizátorů. Hlavním tématem byla potřeba intenzivnější spolupráce mezi veřejným sektorem, výzkumnými institucemi a soukromými firmami při zavádění inovací do praxe. Právě schopnost propojit technologie s reálnými potřebami měst se ukázala jako jedno z hlavních poselství celého veletrhu.
Velký zájem vzbudily rovněž diskuse o využívání dat při správě měst, budování lokálních inovačních ekosystémů a zapojování mladé generace do rozvoje veřejného prostoru. Právě kombinace technologií, vzdělávání a participace byla jedním z průřezových témat celého prvního dne.
Významnou součástí programu byla také Konference čisté mobility, která se zaměřila na aktuální vývoj elektromobility, alternativních pohonů a související infrastruktury. Mezi řečníky vystoupil jako už tradičně i Lukáš Kadula z Centra dopravního výzkumu (CDV), který prezentoval aktuální trendy v oblasti čisté mobility a jejich dopad na rozvoj městské a regionální dopravy. Součástí konference bylo i téma biometanu a jeho využití v dopravě.
Přednáška ke spolupráci. (Zdroj: autor)
URBIS 2026 (Zdroj: autor)
Umělá inteligence a data mění způsob řízení měst
Ukázka autonomního čistícího stroje Sweeper. (Zdroj: autor)
Pokud existovalo jedno téma, které se prolínalo prakticky všemi částmi programu, byla to umělá inteligence. Odborníci z veřejné správy, univerzit i technologických firem diskutovali o tom, jak AI pomáhá při správě měst, plánování infrastruktury, optimalizaci energetických systémů nebo při komunikaci s občany.
Druhý den přinesl řadu diskusí zaměřených na datově řízené rozhodování a využívání moderních analytických nástrojů. Mezi nejsledovanější body programu patřila panelová diskuse „EU 2028+: Jak uspět v soutěži o evropské finance“, ve které vystoupili Stanislav Schneidr (MMR), Kateřina Nohelová (MPO), Kamil Papež (MMR) a Petr Štěpánek z Centra pro regionální rozvoj. Debata se zaměřila na podobu evropských fondů po roce 2027 a na možnosti financování chytrých měst, digitálních služeb a inovačních projektů.
Velkou pozornost získal také blok „Living Labs – jak proměnit město nebo region v líheň úspěšných inovací“. Řečníci zde představili zkušenosti evropských měst s testováním nových technologií přímo v reálném prostředí a ukázali, jak mohou samosprávy efektivněji zavádět inovace do každodenního fungování.
Jedním z nejaktuálnějších témat byl workshop „Smart Data for Resilient Decisions“, který se věnoval využívání dat a umělé inteligence při rozhodování veřejné správy. Diskutovalo se o tom, jak předcházet chybným závěrům vznikajícím z nekvalitních dat a jak využívat AI jako podporu, nikoli náhradu lidského rozhodování.
Velice zajímavým vystavovatelem i řečníkem byl Český červený kříž (ČČK), který se představil především jako partner iniciativy #mocPOmoc, která se zaměřuje na výuku první pomoci za pomocí virtuální reality (VR). Účastníci si mohli vyzkoušet na expozici VR Rescue resuscitaci v simulovaných scénářích pomocí virtuální reality. Tato iniciativa rozšiřuje tréning první pomoci do ZŠ i SŠ po celé ČR. Na téma Od první pomoci po péči: Jak budovat odolnou obec, proběhla velice zajímavá panelová diskuze s víceprezidentkou ČČK Janou Majrichovou.
Český červený kříž VR rescue. (Zdroj: autor)
Výuka resuscitace pomocí virtuální reality. (Zdroj: autor)
Energie, odolnost a udržitelnost
Významná část programu byla věnována také energetice, klimatické odolnosti a udržitelnému rozvoji. Města a obce hledají cesty, jak reagovat na rostoucí energetické náklady, klimatické změny i tlak na snižování emisí. Proto se na URBISu intenzivně diskutovalo o komunitní energetice, energetických společenstvích, chytrém řízení budov nebo modernizaci veřejné infrastruktury.
Řada vystavovatelů představila konkrétní řešení pro efektivnější správu energií, monitorování spotřeby nebo využívání obnovitelných zdrojů. Ukázalo se, že energetická transformace se stále více propojuje s digitalizací a využíváním dat, což vytváří nové příležitosti pro samosprávy i soukromý sektor.
K vidění byl také model podzemního kolektoru, který představili Technické sítě Brno (TSB). Díky obřímu nafukovacímu provedení si mohli účastníci „na vlastní kůži“ vyzkoušet a prohlédnout, jak vypadá rozšíření páteřní sítě města, která zajišťuje v reálu bezpečné uložení inženýrských sítí.
Mapování vodních toků. (Zdroj: autor)
Nafukovadlo kolektoru. (Zdroj: autor)
Automatizovaná mobilita jako jedno z klíčových témat
Autonomní údržba zeleně. (Zdroj: autor).
Mezi nejzajímavější části programu jednoznačně patřila i oblast automatizované a inteligentní mobility. URBIS 2026 nabídl nejen prezentace nových technologií, ale především konkrétní příklady jejich zavádění do městského prostředí.
Významným vystavovatelem v oblasti dopravy bylo také Ministerstvo dopravy ČR, které se na veletrhu prezentovalo společně s odbornými partnery z oblasti inteligentních dopravních systémů a moderní mobility. Ministerstvo se současně podílelo na odborných diskusích zaměřených na budoucnost automatizované dopravy, digitalizaci dopravní infrastruktury a rozvoj inovativních dopravních služeb pro města a regiony.
Důležitou roli sehrálo rovněž Centrum dopravního výzkumu, které dlouhodobě patří mezi hlavní české aktéry v oblasti automatizované mobility, kooperativních dopravních systémů a zavádění inovací do dopravní praxe. Odborníci se zapojili jak do konferenčního programu, tak do diskusí o budoucnosti autonomních technologií v městském prostředí.
V rámci oblasti automatizované mobility se uskutečnil také expertní kulatý stůl "Interactive roundtable – Implementation of smart and autonomous mobility to the cities" se zahraničními hosty z Portugalska a Finska, zaměřený na účinné zapojování autonomní dopravy do dopravních systémů města v zahraničí i tuzemsku.
Mobilita v praxi: od pilotních projektů k autonomním řešením
Vrchol programu pro oblast mobility přišel třetí den veletrhu. Velký zájem vzbudil blok „Pilotní projekty v mobilitě – odzkoušená řešení pro každou obec“, moderovaný Eliškou Bajgarovou z EIT Urban Mobility a Petrou Pučálkovou z iniciativy ZVOLNI. Přednášející představili konkrétní zkušenosti měst s proměnou veřejného prostoru, podporou aktivní mobility a zaváděním inteligentních dopravních řešení.
Iniciativa ZVOLNI. (Zdroj: autor)
Mezi nejzajímavější vystoupení patřila prezentace Jana Peška ze společnosti Xmarton nazvaná „Ekosystém inteligentní mobility pro obce“. Ta ukázala možnosti propojení dopravy, energetiky, datových služeb a městské infrastruktury do jednoho funkčního systému, který může samosprávám pomoci efektivněji řídit dopravu i veřejné služby.
Pozornost návštěvníků přitáhly také příklady autonomního doručování zásilek, chytrých parkovacích systémů nebo nových přístupů ke zklidňování dopravy a zvyšování bezpečnosti veřejného prostoru. Diskuse ukázaly, že automatizovaná mobilita již není vzdálenou vizí, ale stává se součástí konkrétních pilotních projektů realizovaných v evropských městech.
Výstavní část nabídla technologie budoucnosti
Vedle konferenčního programu zaujala i samotná výstavní část. Návštěvníci mohli vidět řešení pro chytré řízení dopravy, energetické systémy, digitální služby pro občany, bezpečnostní technologie, senzory, datové platformy i nástroje využívající umělou inteligenci.
Mezi vystavovateli nechyběly významné technologické společnosti, univerzity, výzkumné organizace, státní instituce ani startupy. Právě pestrost vystavovatelů byla jednou z největších předností letošního ročníku. Na jednom místě se setkávali starostové a primátoři s vývojáři softwaru, výzkumníci s investory a zástupci státu s inovativními firmami.
URBIS potvrzuje rostoucí význam
URBIS 2026 znovu ukázal, že koncept smart city již dávno není pouze o technologiích. Hlavními tématy se stávají efektivní správa měst, práce s daty, energetická odolnost, mobilita a kvalita života obyvatel. Technologie zde fungují jako prostředek, nikoli cíl.
Právě kombinace praktických ukázek, odborných diskusí a aktivního zapojení státní správy, výzkumných organizací i technologických firem, dává URBISu jedinečné postavení v českém prostředí. Pro oblast automatizované mobility byl letošní ročník důležitým potvrzením, že autonomní technologie se postupně přesouvají z experimentálních projektů do reálného fungování měst a regionů.
“Veletrh URBIS neustále roste a každoročně přináší řadu aktuálních témat z oblasti mobility i moderních řešení pro efektivní dopravu. Zároveň představuje unikátní platformu pro sdílení zkušeností, což je v době dynamického technologického vývoje v dopravě obzvlášť důležité,“ jak zmínil ministr dopravy Ivan Bednárik.
Pokud bylo možné si z letošního URBISu odnést jedno hlavní poselství, pak to, že budoucnost měst nebude stát na jediné technologii. Úspěšná budou ta města, která dokáží propojit data, energii, mobilitu a aktivní občany do jednoho funkčního a dlouhodobě udržitelného ekosystému.