web Autonomne.cz

odkaz na homepage

Autonomní mobilita: technologie dneška a trend budoucnosti

S rozvíjející se urbanizací i dojížděním na větší vzdálenosti, důrazem na udržitelnost a poptávkou po personalizovaných službách, představují nové koncepty mobility velmi aktuální téma.

Pozn: převzato z odborného měsíčníku Moderní obec (číslo 8/2021), autorkou textu je PhDr. Tereza Čížková, zástupkyně ředitele pro autonomní mobilitu a výzkum, vývoj a inovace, Ministerstvo dopravy
 

Právě uvažování o dopravě jako celku se zaměřením na uživatele souvisejících služeb (tzv. user-centric přístup) přináší do debaty na všech úrovních, tj. evropské, celostátní i regionální, nový pohled. Dopravu tak přestáváme chápat pouze jako prostředek k přemístění z jednoho místa do druhého, ale vnímáme ji stále častěji v širší perspektivě služeb s ní spojených. Zároveň bude její další vývoj ovlivňován trendem autonomního řízení, který v mnoha ohledech představuje už nyní technologickou inovaci připravenou stát se brzy součástí každodenního života.

PĚT ÚROVNÍ AUTOMATIZACE
Podstatné je v úvodu připomenout, že samotný pojem autonomní řízení zahrnuje několik úrovní automatizace podle toho, v jakých situacích a rozsahu je systém řízení schopen převzít.
Od stupně 0 podle tzv. stupnice SAE definované Asociací automobilových inženýrů v roce 2016, tedy konvenčního vozidla bez automatizace, přes asistenční systémy (stupeň 1), částečnou automatizaci (stupeň 2) a podmíněnou automatizaci až po stupeň 5, tedy plnou automatizaci, kdy vozidlo nevyžaduje v žádné situaci zásah řidiče a je schopné samostatné, tedy autonomní jízdy. Obecně jde rozdělit řízení na dva typy – asistované, kdy systémy vozidla napomáhají řidiči, a automatizované, které využívá pokročilé systémy k řízení a samotný řidič do něj nezasahuje.
Aktuálně se na silnicích setkáváme s vozidly do úrovně 2, tj. s vozidly s adaptivním tempomatem, udržováním jízdy v pruzích či automatickým parkováním. Současní výrobci mají technologicky zvládnutou podmíněnou automatizaci, kdy za definovaných podmínek, například do určité rychlosti či v určitých situacích, může systém řízení převzít. V testovacích režimech jsou vozidla i vyšších stupňů, v mnoha ohledech probíhá stále vývoj komponent a systémů a jejich vzájemné bezchybné interakce. Vozidla jsou pro správnou funkčnost vybavena řadou senzorů a kamer a přijímají informace o poloze, které následně systém vyhodnocuje. V průběhu jízdy se tak zpracovává množství dat, která jsou do vozidla zasílána také z chytré infrastruktury a okolních vozidel.
 
ROZVOJ AUTONOMNÍ MOBILITY JE I V ZÁJMU MĚST A REGIONŮ
Z perspektivy veřejného sektoru existuje řada oblastí, jimž se lze věnovat už nyní a usnadnit využití nabízených technologických řešení. Stát i města a regiony můžou například aktivně přispívat k rozvoji autonomní mobility podporou výzkumných projektů a testovacích pilotů, v jejichž rámci se nejen ověří vozidlové technologie, ale také datová komunikace, různé scénáře v reálném provozu či připravenost infrastruktury včetně té digitální.
Česká republika tak formou přímé i nepřímé podpory projektů a vlastními iniciativami na celostátní a regionální úrovni, v jejichž rámci se například realizují studie k zavádění autonomní mobility do praxe, usnadňuje se testování v reálném provozu, podporuje se vznik speciálních zařízení pro výzkum a vývoj a vytváří se obecně příznivé prostředí pro rozvoj v rámci výzkumných pracovišť i soukromého sektoru. Podpora inovací a následně schopnost napomoci jejich uvedení do praxe jsou oblasti, ve kterých jsou také regiony či města důležitým partnerem. V návaznosti na technologický vývoj také státy připravují pro provoz automatizovaných vozidel vhodné právní prostředí. Stejně tak v České republice probíhá analýza toho, co současný právní rámec včetně všech mezinárodních závazků a norem umožňuje a jak celou oblast dále rozvíjet. Důraz se především klade na bezpečnost testování i samotného provozu. Také je třeba postupovat v souladu s předpisy připravovanými na evropské a mezinárodní úrovni.

Ve Vídni letos v červnu uzavřeli testování i tohoto autonomního minibusu Navya Autonom Shuttle s elektrickým pohonem. Od autonomních minibusů se očekává, že se stanou významným příspěvkem k optimalizaci veřejné dopravy. Nepohybují se rychleji než 20 km/h a na jasně definovaných trasách si je cestující bude moci objednat podle potřeby.
 
VYŠŠÍ BEZPEČNOST SILNIČNÍHO PROVOZU JAKO HLAVNÍ MOTIVACE
Právě zvýšení bezpečnosti je hlavní motivací, proč dále podporovat výzkum a vývoj a následně zavádění vozidel s automatizovaným řízením do provozu. Snížení nehodovosti patří k nejpodstatnějšímu přínosu, které se s autonomním řízením spojuje. Odborné studie hovoří o tom, že až 95 % všech nehod je způsobeno či alespoň spoluzaviněno selháním lidského faktoru. Pokud by postupně na silnicích jezdilo stále více vozidel vybavených prvky umožňujících automatizované řízení, zvýšila by se také bezpečnost provozu jako celku a provoz by byl rovněž plynulejší. Zvýší se řidičský komfort, kdy část úkonů, či výhledově i všechny, nebudeme muset vykonávat sami, a můžeme tak lépe využít čas strávený na cestě. Autonomní mobilita představuje i možnost, jak zpřístupnit mobilitní služby znevýhodněným skupinám obyvatel, které nyní například kvůli zdravotnímu hendikepu řídit nemohou.
 
PŘÍNOSY AUTONOMNÍ MOBILITY VEŘEJNÉ DOPRAVĚ
Autonomní minibusy jako součástí optimalizované veřejné dopravy obsluhující například oblasti s nepravidelným vytížením a poptávkou, které si cestující bude moci objednat podle potřeby, autonomní vozítka pro přepravu a rozvoz zboží či výhledové využití vozidel s automatizovaným řízením v rámci taxislužeb – to jsou konkrétní příklady, jak se autonomní mobilita uplatní ve městech či regionech. Právě identifikace přínosů v určitých lokalitách a hledání vhodných modelů začlenění do stávajících schémat včetně propojení služeb poskytovaných veřejným a soukromým sektorem jsou oblastmi, jimiž je vhodné se nyní zabývat už teď, a připravit se tak na praktické využití této technologie. V řadě měst už probíhají podobné aktivity, a to nejen v těch velkých jako Praha, Brno či Ostrava, ale také například v Ústí nad Labem, Plzni a dalších.
Podstatným faktorem využívání nových technologií je jejich přijetí společností a jejich uživateli. Často se v této souvislosti řeší etické aspekty a dilemata, která při provozu mohou vznikat. Ministerstvo dopravy proto v roce 2020 zřídilo vlastní etickou komisi pro tuto oblast a její doporučení včetně konkrétních návrhů, jak autonomní mobilitu v souladu s principy etiky rozvíjet, budou brzy zveřejněny. Činnost komise slouží také k podpoře osvěty v této oblasti stejně jako speciálně zřízení webu autonomne.cz, který přístupnou a přehlednou formou přibližuje přínosy autonomní mobility a obsahuje také informace o technologiích a novinkách v ČR i ve světě.
 
RUKU V RUCE S DIGITALIZACÍ A ČISTOU MOBILITOU
Autonomní mobilita obecně zapadá do širšího kontextu poměrně dynamických změn v dopravě vedoucích k ekologičtějšímu provozu vozidel a celkovému snižování negativních dopadů na životní prostředí. Digitalizace a čistá mobilita jsou tak částečně související oblasti, do kterých tradiční výrobci vozidel i zcela noví hráči aktivní v oblasti dopravy nyní nejvíce investují v oblasti vývoje. Hybridní či zcela elektrická vozidla, případně vozidla využívající alternativních zdrojů energie, jako je vodík, budou postupně nahrazovat vozidla poháněná spalovacími motory, přičemž stále ve větší míře budou také obsahovat systémy umožňující automatizované řízení.
V mnoha ohledech revoluční technologie budou postupně nacházet místo v praxi a je třeba umět maximálně využít přínosů, které nabízejí. Připravenost prostředí je nezbytným předpokladem pro samotné efektivní využití technologií, ale také usnadní jejich vývoj, přísun investic a podporu konkurenceschopnosti v oblasti, ve které má Česká republika tradičně silnou pozici. Sázka na podporu moderních technologií v dopravě jsou v tomto ohledu bezpochyby dobrou volbou.