Ruská nákladní vozidla Kamaz jsou na západě známá především díky účasti na proslulém extrémním závodu Rally Dakar, kterému již několik let zcela dominují. Ve své domovině vozidla automobilky Kamaz, která sídlí ve městě Naberežnyje Čelny v ruském Tatarstánu, doprovází pověst téměř nezničitelných dříčů. Proto Kamazy pochopitelně slouží i v ruských ozbrojených silách. A nejen pro ně je autonomie atraktivní schopností. Není proto příliš divu, že se tatarstánský výrobce pustil i do těchto vod.

Konvoj autonomních nákladních vozidel firmy Kamaz během testů v nehostinných podmínkách Sibiře (foto: Gazprom Neft)

Vývoj systému autonomního řízení pro vozidla Kamaz byl zahájen v roce 2018 pod interním označením projekt Avatar, přičemž se na něm podílela i firma Zyfra Robotics, která má zkušenosti s automatizací těžební techniky v povrchových dolech. Vyvinuté řešení bylo integrováno do vozů Kamaz-43118, načež jejich testování v reálných podmínkách proběhlo letos na jaře ve spolupráci s těžařskou firmou Gazprom Neft na ropných polích v povodí řeky Messojachy v Jamalo-něneckém autonomním okruhu na severu Sibiře. Řídicí systém umožňuje i funkci platooningu, tedy elektronického spřažení do konvojů, které mohou čítat až dvacet vozidel, během testů byl konvoj složen ze tří vozů. Celkem autonomní vozy absolvovaly 2 500 kilometrů. Pro firmu Gazprom Neft se nejedná o jedinou zkušenost s technologií autonomních vozidel, neboť paralelně probíhaly zkoušky autonomního vozidla na bázi elektromobilu GAZ GAZelle Next v Chantsko-mansijském autonomním okruhu na západní Sibiři.
Autonomní vůz Kamaz má k dispozici též univerzita v tatarstánském Innopolis. Toto město je proslulé svým progresivním myšlením a aktivní podporou nových technologií, firma Yandex zde například provozuje taxislužbu obsluhovanou autonomními vozy. Akademičtí pracovníci společně se studenty tamní univerzity pracují na zdokonalování schopností autonomního řízení vozu Kamaz, v současnosti mají na svém kontě již přes tři tisíce kilometrů strávených na veřejných cestách města Innopolis. Zkušební Kamaz tam tráví jízdami až pět hodin denně. Výzkumníci se také zabývají kooperací autonomního vozidla s bezpilotními prostředky, které pomáhají mapovat neznámé prostředí, do nejž se vůz posléze vydává.
Níže přikládáme krátké prezentační video z uskutečněných testů autonomních vozů Kamaz v prostředí Sibiře. Kromě záběrů na vozidla a z vozidel je k vidění i letmý pohled na záznam strojově zpracovávaného obrazu, který ukazuje, jaké objekty systém kategorizuje, a jak k dané kategorizaci přiřazuje procentuální míru jistoty, s jakou tato identifikace probíhá.

Netradičně vyhlížející autonomní Kamaz-3373 Člunek (foto: Kamaz)

Druhým projektem autonomního řízení firmy Kamaz je bezkabinový autonomní Kamaz-3373 Člunek (ruský výraz pro anglický „shuttle" znamenající kyvadlovou dopravu). Vůz je symetrický, takže může fungovat obousměrně, neboť oba konce vozidla jsou identické. Symetrické je i rozložení hmotnosti na nápravy, které pro každou polovinu vozidla činí pět tun. Na statické ukázce se Kamaz-3373 představil již letos v únoru, video z jízdních zkoušek bylo zveřejněno následně v listopadu. O pohon se stará elektromotor, který uděluje stroji rychlost 40 km/h. Na délku má Člunek 8 metrů, na výšku 4 metry a široký je 2,55 metru. Vozidlo neoplývá propracovanou aerodynamiku, což ale příliš nevadí, neboť cílovým prostředím pro jeho provoz jsou například areály továren či nákladní překladiště. Tam se vozidla pohybují relativně pomalu, takže kolmá čelní kontejnerová část nepředstavuje přílišnou překážku. Kamaz do budoucna zvažuje, že by se Člunky mohly spřáhnout do podoby silničního vlaku. Obdobné řešení jako Kamaz-3373 zvolil německý koncept U-Shift, poněvadž se v obou případech jedná o bezkabinová vozidla, kde autonomní část představuje platformu, na níž se umístí užitečné zatížení. Na závěr nelze nezmínit, že Kamaz již v roce 2016 představil technologický demonstrátor autonomního minibusu nazvaný Kamaz-1221 Šatl.
Video z jízdních zkoušek Člunku v prostorách firmy Kamaz: