Ve Spojených státech, kde prezident Donald Trump stupňuje cla na dovoz automobilů a zároveň tlačí na Fed, aby krotil inflaci navzdory varováním ekonomů, stojí Tesla uprostřed politických půtek i regulačního zkoumání. Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) v lednu zahájil vyšetřování 2,6 milionu vozů kvůli funkci dálkového ovládání, která podle úředníků mohla přispět k několika nehodám, čímž znovu rozvířil pochybnosti kolem Autopilotu a FSD. Přesto Tesla 22. června slavnostně spustila v Austinu první komerční provoz robotaxi, zatím ještě s bezpečnostním monitorem na palubě, aby demonstrovala, že její autonomní ambice mohou přežít i ve zpřísněné politické atmosféře a nově i zveřejnila video, které zachycuje Model 3, jak bez lidského zásahu projíždí v rušných ulicích.

Tesla video zveřejnila v polovině června na síti X, čímž značka podruhé veřejně ukázala schopnosti systému Full Self-Driving (FSD) na evropské silnici; podobnou ukázku zvládl vůz už v květnu na pařížském bulváru u Vítězného oblouku, ale do ostrého provozu bude smět, teprve až evropské úřady schválí homologaci, která je přísnější než americká. Současná verze FSD zůstává podle klasifikace SAE na úrovni 2, řidič tedy musí mít ruce připravené na volantu, přesto Tesla v dubnu 2024 zpřístupnila v USA měsíční bezplatné demo všem vozům s potřebným hardwarem, aby nashromáždila další data a přesvědčila váhající zákazníky; analytické odhady počítají, že pokud se zkušební období promění v placenou službu, může firmě do konce dekády přinášet desítky miliard dolarů ročně. Zatímco automobilka hovoří o bezpečnosti a ekonomickém potenciálu, aktivistický Dawn Project opakovaně poukazuje na slabiny: ve videích je vidět ignorovaná stopka, srážka s dětskou figurínou i trik, který kameru dohlížející na řidiče oklame slunečními brýlemi. Elon Musk mezitím v komentáři k výsledkům společnosti ve třetím čtvrtletí 2024 slíbil, že v Texasu a Kalifornii spustí komerční robotaxi už v roce 2025; realita však závisí na licenci, o kterou Tesla v Kalifornii dosud nepožádala a jejíž získání může kvůli podobným vyšetřováním trvat měsíce či roky, byť texaské předpisy jsou vstřícnější. Do debaty o vhodné senzorové výbavě navíc vstoupil experiment bývalého inženýra NASA Marka Robera: při šesti krizových scénářích reagoval kamerový systém Tesly na dítě v mlze hůř než konkurent vybavený lidarem a nezvládl ani iluzorní zeď s obrazem vozovky, zatímco lidar vozidlo spolehlivě zastavil, což znovu otevírá otázku, zda se Tesla s čistě kamerovým přístupem obejde bez doplňkových senzorů, až bude chtít přesvědčit evropské regulátory i veřejnost. Pokud automobilka se svým evropským turné testů uspěje, může se z slibovaného Full-Self-Driving stát i na starém kontinentu placená služba podobná americkému modelu, ale bude muset doložit, že dokáže minimalizovat rizika, na která upozorňuje jak Dawn Project, tak srovnávací testy kamer a lidaru; jinými slovy, o budoucnosti autonomní jízdy u Tesly se nerozhoduje jen v kódu neuronových sítí, ale také v jednacích místnostech bruselských a národních úřadů, kde se bude balancovat mezi technologickou ambicí a bezpečnostními obavami.

Odkaz na video 1: „Testování FSD v Římě“

Odkaz na video 2: „Testování FSD v květnové Paříži“