Výzkum a vývoj autonomních vozidel je bezesporu dynamickým prostředím. Téměř neustále se v tomto oboru něco důležitého, nebo při nejmenším zajímavého děje. Vytvořit si tak ucelený přehled o inovacích a technologických novinkách proto může být poměrně složitý oříšek. Příchod nového kalendářního období je tak ideálním časem pro rekapitulaci toho nejzajímavějšího. Z toho důvodu přinášíme rozsáhlý přehled těch nejzajímavějších událostí za uplynulý rok rozdělený do dvou částí. V první části prověříme, jak si vedli jednotlivý technologičtí udavači trendů, jaké nové technologie představili světu, nebo do jakých měst rozšířili své testovací a komerční aktivity. Dále se pak dočtete, jaké zásadní novinky a legislativní změny byly v minulém roce přichystány na úrovni Evropské unie. Co se tedy v roce 2024 zajímavého událo?
Jak to, tak s technologickými společnostmi bývá, některé nepřežijí a jiné mohou být zase stálicemi. Takovou jistotou v neklidných vodách komercializace autonomní dopravy je společnost Waymo. Ta již najezdila více než 5 miliónů autonomních jízd , přičemž 4 milióny z nich byly zaplaceny v roce 2024. To je sedminásobné navýšení od roku 2023, kdy Waymo poskytlo 700 000 poptávkových jízd. Služba Waymo One nyní funguje ve Phoenixu , Los Angeles a nově také v San Franciscu . Celkem tak pokrývá více než 1 300 čtverečních kilometrů veřejných silnic. Navíc v srpnu představila autonomní vozidlo 6. generace. pro které byla společnost schopna snížit množství kamer z 29 na 13 a počet drahých lidarů z 5 na 4. A zdá se, že tím se společnost nevyčerpala ze svého růstu a snažení, neboť v polovině minulého roku společnost oznámila masivní investici 5,6 miliard dolarů (více než 136 miliard Kč) do dalšího rozvoje společnosti.
6. generace Waymo Driver vzniklo ve spolupráci se společností Zeekr (Zdroj: Waymo)
Cílem společnosti v nadcházejícím období bude pokračovat v expanzi do dalších měst a současně v rámci oblastí, kde je služba autonomní dopravy již poskytována, aktuálně si myslí na Austin, Texas a Atlantu, přičemž současně testuje v Miami, kde předpokládá nasazení v roce 2026, také ale v Detroitu, Buffalu ve státě New York. Také testuje na zkušebním okruhu ve státě Ohio se svými vozy Jaguar I-Pace a novějším Geely Zeekr, aby zjistila, jak se tyto systémy osvědčí v různých typech provozu a za různého počasí. Kromě toho se bude nadále věnovat zkvalitňování svých služeb pro zákazníky, vývoji a dalším rozvoji technologií, které například umožní provoz v širším spektru provozních podmínek, nebo i výzkumu bezpečnosti svých služeb. Navíc plánuje první testování na jiném kontinentu, a to v japonském městě Tokyo. Avšak zdaleka ne všechny dny byly v minulém roce zalité sluncem. První závažnější a nepříjemnou událostí pro Waymo byl incident s cyklistou San Franciscu . Ačkoliv cyklista utržil jen drobné škrábance a z místa nehody tak mohl znovu odjet na kole negativní reakce na sebe nenechali dlouho čekat. Ve čtvrti Chinatown v témže městě totiž došlo k útoku na stejný typ autonomního vozidla (Jaguar I-Pace), kdy jedna osoba vyskočila na kapotu vozidla a rozbila jeho čelní sklo, což vyvolalo potlesk a povzbudilo přihlížející dav k další demolici vozidla, který vozidlo na úplný závěr zapálil.
Senzorový hub umístěný na střeše autonomního vozidla Jaguar I-Pace (Zdroj: Waymo)
Dalším tmavým flíčkem na jinak téměř neposkvrněném vývoji společnosti Waymo bylo stažení jeho vozidel, která musela být vybavena novým softwarem poté co šéf bezpečnosti Maricio Peña informoval o dvou nehodách z prosince 2023 ve ve Phoenixu v Arizoně, kdy se její vozidla srazila se stejným pickupem, které bylo nevhodně odtahováno. Nehody byly způsobeny nesprávným odhadem pohybu odtahovaného vozidla kvůli neobvyklé orientaci odtahovaného pickupu a odtahového vozidla. V důsledku toho došlo k menším poškozením na předním levém nárazníku a senzoru jednoho z vozidel Waymo. Možná i toto jsou důvody proč Waymo vybudovala rozsáhlou skupinu pro styk s veřejností, zveřejnila podrobnější zprávy o bezpečnosti a úzce spolupracuje s Národním úřadem pro bezpečnost silničního provozu, aby si tak společnost udržela důvěru veřejnosti v bezpečnost svých služeb .
Další společností, kterou netřeba představovat je Tesla. Průkopník a lídr v oblasti vývoje a prodeje elektromobilů, který prostřednictvím svého ředitele a současně nejbohatšího muže planety Elona Muska slibuje autonomní robotaxi už od roku 2016. Ikdyž se tak opět nestalo , útěchou může být přestavení takzvaného Cybercab , dvoumístné vozidlo bez volantu a pedálů, který byl představen v říjnu. Plánem společnosti je vyrábět jej od roku 2027 a to tak aby prodejní cena nepřesáhla 730 000 Kč. Na stejné události společnost představila také Robovan, autonomní autobus s nízkou světlou výškou a estetickým designem. Jak jsme již zvyklí dostálo se nám i několik slibů z nichž ten nejzásadnější je příslib možnosti fungování modelu Y jako robotaxi od roku 2025. Navzdory všem slibům společnost nepožádala o licence a povolení, které by jí umožnily provozovat komerční robotické taxi.
Robotaxi společnosti Tesla představená na akci s názvem We Robot (Zdroj: Tesla)
Naproti tomi dlouho předtím, než Tesla představila své projekty Robovan a Cybercab, získala společnost Zoox v únoru důležitá povolení, která jí minulý rok umožnila přepravovat veřejnost ve svých autonomních vozidlech ve Foster City v Kalifornii na což navázala rozšířením podmínek, které její unikátní autonomní vozidla zvládnou na veřejných komunikacích a to o noční jízdu, jízdu za mírného deště a mokré vozovky a rychlostí do 45 km/h. Kromě toho taky rozšířila své testovací aktivity do Austinu a Miami. Nyní se společnost věnuje zejména provozu bezplatné jízdy většímu počtu zájemců z řad veřejnosti a poté otevřením služby platícím zákazníkům v Las Vegas s následným rozšířením do San Francisca.
S překvapujícím oznámením přišla společnost Cruise, která navzdory narůstající poptávce po autonomní dopravě oznámila ukončení svých činností ve vývoji a testování svých robotaxíků. A to i potom co se po nehodě v roce 2023 její vozidla vrátila v testovacím režimu na veřejné komunikace v arizonském Phoenixu, následované městy Dallas a Houston v Texasu. Vývojář a výrobce vozidel z Detroitu se tak bude nadále věnovat vývoji osobních autonomních vozidel na místo robotaxíků. Děje se tak zhruba po roce, kdy společnost vstoupila na pole vývoje autonomních robotaxi a po investici 10 miliard dolarů (cca 243 miliard Kč), které do společnosti investovala mateřská společnost General Motors (dále také „GM“). Jako důvod svého rozhodnutí společnost GM uvedla stále konkurenčnější trh s robotickými taxíky, priority v oblasti přidělování kapitálu a značný čas a zdroje potřebné k rozvoji podniku.
Společnost Cruise oznámila zastavení vývoje svých robotaxi, avšak hodlá pokračovat ve vývoji osobních vozidel (Zdroj: Cruise)
Možná se také jedná o utrpěnou škodu na důvěře společnosti a investorů po ukončení provozu bez řidiče v roce 2023. Národní úřad pro bezpečnost silničního provozu udělil společnosti Cruise pokutu ve výši 1,5 milionu dolarů (téměř 37 mil. Kč) poté, co společnost nezveřejnila podrobnosti o vážné nehodě , do níž byl zapleten chodec. Zkoumání incidentu nezávislou třetí stranou, které si objednaly společnosti GM a Cruise, zjistilo, že problémy s kulturou, neschopnost a špatné vedení podpořily nedopatření, která vedla k nehodě. Audit rovněž prošetřila obvinění ze zakrývání nehody ze strany vedení společnosti Cruise, ale nenašla žádné důkazy, které by tato tvrzení potvrzovaly.
Další událostí stojící za povšimnutí je vstup nové značky na evropský trh pod názvem Holon. Holon je německá společnost spadající pod rakouskou firmu Bentler. Na vývoji svých technologií spolupracuje s významnými partnery, mezi které patří izraelský Mobileye, zaměřený na antikolizní systémy, a americká společnost Beep, která poskytuje služby v oblasti sdílené mobility. Klíčovým produktem Holonu je plně autonomní elektrický minibus pro 15 pasažérů s moderním designem. Tento minibus dokáže dosáhnout rychlosti až 60 km/h a na jedno nabití zvládne ujet až 290 km. Příjemnou možností je, že technické parametry, včetně pohonného systému a kapacity baterií je možné přizpůsobit specifickým požadavkům zákazníka. Vozidlo využívá pokročilý navigační systém od Mobileye, který zahrnuje tři Lidary pro dlouhé vzdálenosti, šest Lidarů pro krátké vzdálenosti, šest radarů a jedenáct kamer.
HOLON Mover je vybaven plně integrovanou soustavou pokročilých lidarů, radarů a kamer. Ve spojení s inteligentním softwarem to umožňuje požitek z autonomní jízda 4. úrovně. (Zdroj: HOLON)
Minibus Holon splňuje požadavky čtvrté úrovně autonomní jízdy a je připraven na provoz v běžném silničním prostředí. Součástí jeho vybavení jsou funkce pro snadné využití osobami s omezenou pohyblivostí a orientací, například automaticky vysouvatelná nájezdová rampa, audiovizuální informační systémy a značení v Braillově písmu. Výroba tohoto minibusu má začít v tomto roce ve Spojených státech, odkud se plánuje jeho distribuce do Evropy a na blízký východ. Mezi první velké projekty této značky patří zapojení do programu ALIKE v Hamburku, který v roce 2023 získal podporu od Spolkového ministerstva dopravy ve výši přibližně 625 milionů Kč. Projekt ALIKE má za cíl do roku 2030 nasadit do ulic Hamburku až 10 000 autonomních minibusů, a kromě toho společnost nyní připravuje pilotní projekt v Jacksonville v USA.
Dalším zásadním milníkem, kterého bylo v minulém roce dosaženo v Hamburku je první jízda v rámci evropské silniční dopravy vozidlem řízeném na dálku bez bezpečnostního řidiče ve vozidle, kterou realizovala společnost Vay. Ta má za sebou i další úspěch v oblasti vzdáleného řízení, a sice spuštění první komerční vzdálené přepravy na veřejných komunikacích. Konkrétně v rámci služby pronájmu vozidel, kdy zákazníkovi, který si sjedná výpůjčku vozidla je mu daný vůz přistaven na smluvené místo za pomocí teleoperace, čili zákazník si může pohodlně nechat vozidlo dopravit kam zrovna potřebuje a společnost poskytující pronájem vozidel tímto snižuje náklady na jejich obsluhu, případně zvyšuje uživatelskou přívětivost celého systémového řetězce služby.
EVROPSKÁ UNIE
Pro výrobce automatizovaných vozidel v polovině roku vešla v platnost nová povinnost, která jim ukládá vybavit nová vozidla EDR zařízením (záznamník dat o událostech). Tato povinnost se vztahuje na osobní vozidla spadající do třídy M1, která mohou mít až 9 míst k sezení a na užitková vozidla N1, a to včetně pickupů a dodávek, které nepřesahují 3 500 kg. Zařízení má schopnost zaznamenávat důležité informace před dopravní nehodou a také po dopravní nehodě, tak aby mohla být řádně vyšetřena. Konkrétně musejí být informace pořízeny minimálně 5 sekund před nehodou a 0,3 sekundy po nehodě. Dle dokumentace, kterou k EDR poskytla Evropská komise, je schopná tato technologie do vozidel ukládat data, která obsahují například rychlost, brzdění, polohu vozidla, náklon vozidla na silnici a reakci bezpečnostních systémů vozidla.
EDR záznamník o velikosti lidské dlaně je umístěno v řídící jednotce airbagu (Zdroj: wikimedia)
Současně má také EDR schopnost reagovat, jestli bylo spuštěno tísňové volání eCall, které je ve vozidlech prodávaných na území EU povinné od roku 2018. Dále se také v EDR uchovávají data, která obsahují informace o značce, modelu vozidla a jeho dostupném vybavení. EDR zařízení je samostatně zabudované v řídící jednotce airbagu a nelze jej nijak dodatečně vypnout. Činnost EDR je aktivována buď při aktivaci airbagů a předepínačů bezpečnostních pásů nebo v případě změny rychlosti v příčném, nebo podélném směru o více než 8 km/h během 0,15 sekundy. Evropská rada také přijala nový rámec pro zavedení Inteligentních dopravních systémů (ITS) jako součást snahy o urychlení digitální transformace a zajištění inteligentnější mobility v EU. Cílem je zvýšit dostupnost a interoperabilitu digitálních dat, která jsou základem pro služby jako multimodální plánovače cest a navigační služby. Nová směrnice rozšiřuje oblast působnosti předchozí směrnice, zahrnuje nově vznikající služby a stanovuje cíle pro digitalizaci klíčových informací a poskytování základních služeb. Rozvoj umělé inteligence a dalších digitálních a softwarových řešení přirozeně přináší i požadavky na změny v přístupu ke kybernetické bezpečnosti. Od června minulého roku tak všechna auta prodávaná v EU musí umět kybernetickým hrozbám čelit. K tomuto účelu byl vytvořen předpis č. 155 pracovní skupiny OSN jehož požadavky na zavedení systémů řízení kybernetické bezpečnosti dodavatelů se vztahují na osobní a nákladní vozidla kategorie M a N. Vedle aktivní a pasivní se tak bezpečnost rozšiřuje i o tu kybernetickou. Také bylo přijato nové nařízení OSN pro efektivnější využití asistenčních systémů řidiče (DCAS). Předpis č. 171 definuje DCAS jako systémy, které pomáhají řidiči trvale ovládat podélný a příčný pohyb vozidla, přičemž nepřebírají celou úlohu řízení. Systémy DCAS jsou zařazeny do kategorie automatizovaných systémů řízení odpovídající úrovni 2 SAE. Nařízení vstoupilo v platnost 30. září a specifikuje bezpečnostní a výkonnostní požadavky systémů DCAS. Aby bylo zajištěno, že řidiči zůstanou k dispozici a zapojeni, nařizuje účinné strategie varování, pokud je zjištěno nedostatečné zapojení řidiče. Aby se ideálně zamezilo možnému přílišnému spoléhání řidičů na některé asistenční systémy, požaduje se rovněž, aby výrobci vozidel proaktivně informovali uživatele všemi dostupnými prostředky, včetně internetu, reklamy a prodejců při koupi vozidla, o omezeních systému DCAS a o odpovědnosti řidičů při používání těchto systémů. Kromě toho evropská komise přijala prováděcí pravidla o kybernetické bezpečnosti kritických entit a sítí v rámci směrnice o opatřeních pro vysokou úroveň kybernetické bezpečnosti napříč Unií (směrnice NIS2), což samozřejmě bude mít i dopad na výrobce a provozovatele autonomních vozidel a návazných infrastruktur. Tento prováděcí akt upřesňuje opatření pro řízení rizik v oblasti kybernetické bezpečnosti a také situace, ve kterých by měl být incident považován za významný a poskytovatelé digitálních infrastruktur a služeb by ho měli hlásit národním orgánům. Od října tak musí všechny členské státy uplatňovat opatření nezbytná pro splnění pravidel kybernetické bezpečnosti podle NIS2, včetně dozorových a vynucovacích opatření. Přijaté prováděcí nařízení se mezi jinými vztahuje na specifické kategorie společností poskytujících digitální služby, jako jsou poskytovatelé cloudových služeb, poskytovatelé služeb datových center, online tržiště, vyhledávače a sociální sítě. Pro každou kategorii poskytovatelů služeb prováděcí akt také specifikuje, kdy je incident považován za významný. Posledním počinem v oblasti přijatých směrnic na evropské úrovni je přijetí celoevropského schématu certifikace kybernetické bezpečnosti v souladu s Aktem o kybernetické bezpečnosti EU . Toto schéma přináší soubor pravidel a postupů platných v celé unii, které se týkají certifikace produktů informačních komunikačních technologií (ICT) v průběhu jejich životního cyklu a tím je činí důvěryhodnějšími pro uživatele. Certifikace poskytuje formální uznání, že ICT produkty jsou důvěryhodné a schopné chránit jak hardware, tak software, které občané denně používají. Dobrovolné schéma doplní Akt o kybernetické odolnosti, který zavádí závazné požadavky na kybernetickou bezpečnost pro všechny hardware a software produkty v EU.
Skupinová fotografie všech zúčastněných zástupců zúčastněných států k diskuzi nad společným postupem vstříc autonomní mobilitě (Zdroj: CCAM )
Mezinárodní spolupráce a jednotný postup na úrovni států je stejně důležitá jako na úrovni jednotlivých společností. Proto belgické předsednictví v Radě EU hostilo úspěšný dialog, na kterém se při jednáních v rámci plenárních zasedáních a expertních pracovních skupinách sešlo více než sto zástupců evropských států a odborníků na propojenou a automatizovanou mobilitu. Na závěr dvoudenního jednání byly jednomyslně přijaty Společné závazky a výzva k akci , které stanovují nejdůležitější oblasti, na něž se členské státy EU, doplněné o Spojené království, Norsko a Švýcarsko, společně s Evropskou komisí a evropským průmyslem zaměří. Cílem je umožnit rychlejší a koordinovanější rozvoj autonomní mobility a zavádění souvisejících služeb, maximalizovat tím společenský přínos a taktéž posílit evropskou konkurenceschopnost v této vysoce inovativní oblasti s přidanou hodnotou. Dále také bylo zahájeno řešení sedmi nových projektů věnující se autonomní mobilitě, které byly podpořeny z programu EC Horizon Europe Work programme 2023, které tématem souvisejí s klastry definované Evropským partnerstvím v oblasti propojené, kooperativní a autonomní mobility. Na jejich výčet a odkazy se můžete podívat zde - přehled nových výzkumných projektů financovaných EU.
V 2. části článku se zaměříme na to, jak si vedla Česká republika. Dočtete se například, které novinky přichystalo Ministerstvo dopravy v oblasti legislativy, nebo jaké zajímavé výzkumné projekty se v naší zemi řešili. Nevyhneme se ani tématu umělé inteligence a dalším zajímavým tématům.