Nasazení autonomních vozidel do provozu není pouze o bezvadné činnosti senzorů – je také potřeba ptát se, jaké dopady bude mít tato revoluční technologie na společnost jako takovou.
 

Autonomní mobilita bývá často spojována především s automobily, jež jsou z uživatelského pohledu velice atraktivní, nicméně automatizace se ve větší či menší míře objevuje prakticky ve všech odvětvích dopravy. Výjimkou tedy není ani železniční doprava, kde je autonomie v mnoha ohledech již natolik pokročilá, že existují celé trasy obsluhované autonomním metrem nebo vlakem, a to častokrát natolik přirozeně a bezproblémově, že si to cestující ani neuvědomují.

Jednou z nejviditelnějších aplikací autonomního řízení v mobilitě jsou autonomní minibusy anglicky označované jako shuttle, jichž jsou po celém světě ke spatření více než dvě desítky typů.

Těžko bychom hledali společnost, která má takový dosah jako firma Google. Kromě internetových aplikací, nástrojů pro vývojáře, operačních systémů nebo třeba elektroniky má firma zastoupení i v oblasti dopravy, kde se věnuje vývoji autonomního řízení. Jednou z mnoha dceřiných společností je totiž firma Waymo, která je odbornou i laickou veřejností považována za špičku v této oblasti. O počátcích, cestě k úspěchu a také vozovém parku společnosti Waymo pojednává následující článek.

Zatímco v České republice se projekty pilotního provozu autonomních vozidel teprve připravují, ve Vídni a německém lázeňském resortu Bad Birnbach je možné jízdu autonomním minibusem vyzkoušet přímo na veřejně přístupných komunikacích. Ve vídeňské čtvrti Aspern jsou provozovány minibusy Navya v rámci smart city lokality Seestadt a v německém okrese Rottal-Inn na lince ze vzdáleného nádraží do lázeňského resortu Bad Birnbach jsou provozovány minibusy EasyMile. Podobná vozidla jsou nejen v Evropě označována anglickým slovem „shuttle“, což lze přeložit jako kyvadlová doprava. V obou lokalitách je snaha režim kyvadlové dopravy dodržovat, ne vždy se to ale daří. Shuttly jsou náchylné na různé výkyvy povětrnostních podmínek a nejsou schopny samostatné jízdy například při hustém sněžení nebo krupobití. Pilotní provoz je však přínosem i při určité nespolehlivosti, a to z důvodu získávání cenných dat, které jsou sdíleny a usnadňují další rozvoj autonomní mobility. Jak ke snížené spolehlivosti přistoupili v obou lokalitách se dočtete v tomto článku.
 

Autonomní mobilita nejsou jen osobní vozidla, ale taktéž nákladní vozy a prostředky hromadné dopravy.

Zdánlivě nenápadná asijská země patří dle Indexu připravenosti mezi lídry vývoje autonomních vozidel.

Jakým způsobem vnímají autonomní vozy dopravní značky?
Co jim dělá potíže a jsou alternativy ke stávajícímu značení?

Cestou k masovějšímu nasazení autonomních vozidel mohou být komunity seniorů.

Na jaké hrozby je třeba se připravit při rozšiřování autonomních prvků v dopravě?

Jak vnímá autonomní vozidla česká veřejnost?

Autonomní technologie prochází vývojem, na což je třeba brát ohled.

Autonomní vozidla se již několik roků testují v reálném provozu v mnoha zemích světa. Ve smíšeném provozu s běžnými vozy jednou za čas dochází k větším či menším kolizím.