Představení výsledku projektu „Systematizace neřidičských aktivit při řízení v autonomním módu“ proběhne v rámci konference 9. října 2024 v budově Ministerstva dopravy ČR na adrese nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 v čase 13:00 – 18:30. Na konferenci jsou zvání všichni, kteří mají o tuto tématiku zájem a přihlásí se na přiloženém odkazu v článku. 

Umělá inteligence zažívá v posledních letech nebývalý rozmach a pozadu nemůže zůstat ani právní úprava. Rozvoj generativních modelů však poněkud upozaďuje autonomní dopravu včetně vývoje autonomních vozidel („AV“) a jejich specifickou regulaci. Hovoříme-li o AV, máme v tomto článku obecně na mysli jak aktuální částečně autonomní vozidla, tak i budoucí více a více autonomní. Článek představuje recentní vývoj na poli právní úpravy umělé inteligence, tedy především přijetí tzv. AI Aktu a jeho dopad. Dále porovnává jeho jednotlivá ustanovení se speciálními právními předpisy EU dopadajícími na umělou inteligenci. Zvláštní pozornost si zaslouží otázka odpovědnosti za škodu způsobenou AV. Článek stručně zmiňuje právní úpravu třetích zemí i další požadavky na úpravu umělé inteligence včetně eticko-právních aspektů.

Názory na celou efektivitu a koncept autonomní mobility se různí. Mnohdy se střetávají pohledy odborníků i laické veřejnosti, které se liší jak v pohledech na celou aktuální věc tak i ve vývoji celého tohoto konceptu. Nyní svůj pohled na dané téma představil pan Václav Jírovský (PATRIC) a výzkumník z oblasti autonomního řízení z Centra dopravního výzkumu Michal Sklenář.

Nehody jsou stále součástí dopravy, a to i když se věnuje nemalé úsilí technickému zdokonalování vozidel, dopravní infrastruktury, nebo vzdělávání řidičů a ostatních účastníků dopravního provozu. V roce 2023 v České republice řešila policie celkem 94 945 nehod při nichž zemřelo 455 osob. 

Na začátku roku již tradičně proběhla, pravděpodobně neznámější veletrh s technologickými novinkami The Consumer Electronics Show (CES). Místem konání této velké události je Las Vegas, a právě zde se často setkáváme s trendy, které určují směr dalšího vývoje jednotlivých technologií, nebo s prohlášeními a tiskovými konferencemi oznamující nová a strategická rozhodnutí, nebo partnerství. Co nejzajímavější bylo vidět z oblasti mobility? 

Země znovu oběhla kolem své hvězdy Slunce, a to znamená jediné. Je tu nový rok. Kromě celosvětových oslav patřících k příchodu nového roku s příslibem nového a lepšího začátku je s novým rokem spojena ještě jedna tradice. A to je shrnutí uplynulého roku. To nám umožňuje shrnout dosavadní práci, přínos, co se povedlo, co se nepovedlo, zjistit, zda bylo dosaženo vytyčených cílů a nastavit nové cíle. Jaký tedy byl rok 2023 pro svět autonomních vozidel?
 

Moderní automobily disponují řadou pokročilých systémů, přímo ovlivňujících aktivní bezpečnost vozidel – umí například řidiče včas varovat před únavou.
 

Nasazení autonomních vozidel do provozu není pouze o bezvadné činnosti senzorů – je také potřeba ptát se, jaké dopady bude mít tato revoluční technologie na společnost jako takovou.
 

Autonomní mobilita bývá často spojována především s automobily, jež jsou z uživatelského pohledu velice atraktivní, nicméně automatizace se ve větší či menší míře objevuje prakticky ve všech odvětvích dopravy. Výjimkou tedy není ani železniční doprava, kde je autonomie v mnoha ohledech již natolik pokročilá, že existují celé trasy obsluhované autonomním metrem nebo vlakem, a to častokrát natolik přirozeně a bezproblémově, že si to cestující ani neuvědomují.

Jednou z nejviditelnějších aplikací autonomního řízení v mobilitě jsou autonomní minibusy anglicky označované jako shuttle, jichž jsou po celém světě ke spatření více než dvě desítky typů.

Těžko bychom hledali společnost, která má takový dosah jako firma Google. Kromě internetových aplikací, nástrojů pro vývojáře, operačních systémů nebo třeba elektroniky má firma zastoupení i v oblasti dopravy, kde se věnuje vývoji autonomního řízení. Jednou z mnoha dceřiných společností je totiž firma Waymo, která je odbornou i laickou veřejností považována za špičku v této oblasti. O počátcích, cestě k úspěchu a také vozovém parku společnosti Waymo pojednává následující článek.

Zatímco v České republice se projekty pilotního provozu autonomních vozidel teprve připravují, ve Vídni a německém lázeňském resortu Bad Birnbach je možné jízdu autonomním minibusem vyzkoušet přímo na veřejně přístupných komunikacích. Ve vídeňské čtvrti Aspern jsou provozovány minibusy Navya v rámci smart city lokality Seestadt a v německém okrese Rottal-Inn na lince ze vzdáleného nádraží do lázeňského resortu Bad Birnbach jsou provozovány minibusy EasyMile. Podobná vozidla jsou nejen v Evropě označována anglickým slovem „shuttle“, což lze přeložit jako kyvadlová doprava. V obou lokalitách je snaha režim kyvadlové dopravy dodržovat, ne vždy se to ale daří. Shuttly jsou náchylné na různé výkyvy povětrnostních podmínek a nejsou schopny samostatné jízdy například při hustém sněžení nebo krupobití. Pilotní provoz je však přínosem i při určité nespolehlivosti, a to z důvodu získávání cenných dat, které jsou sdíleny a usnadňují další rozvoj autonomní mobility. Jak ke snížené spolehlivosti přistoupili v obou lokalitách se dočtete v tomto článku.
 

Autonomní mobilita nejsou jen osobní vozidla, ale taktéž nákladní vozy a prostředky hromadné dopravy.

Zdánlivě nenápadná asijská země patří dle Indexu připravenosti mezi lídry vývoje autonomních vozidel.

Jakým způsobem vnímají autonomní vozy dopravní značky?
Co jim dělá potíže a jsou alternativy ke stávajícímu značení?

Cestou k masovějšímu nasazení autonomních vozidel mohou být komunity seniorů.

Na jaké hrozby je třeba se připravit při rozšiřování autonomních prvků v dopravě?

Jak vnímá autonomní vozidla česká veřejnost?

Autonomní technologie prochází vývojem, na což je třeba brát ohled.

Autonomní vozidla se již několik roků testují v reálném provozu v mnoha zemích světa. Ve smíšeném provozu s běžnými vozy jednou za čas dochází k větším či menším kolizím.