Jaké zajímavé události či pokroky přinesl minulý rok v oblasti autonomní mobility v České republice? Rozhodně za ostatními státy nezůstala pozadu! První důležitou zprávou z první poloviny uplynulého roku bylo vládní schválení Plánu autonomní mobility . Strategický materiál podporuje zavádění automatizace v dopravě s ohledem na její různé aspekty jako je například vytvoření vhodného prostředí pro testování technologií automatizovaného řízení vozidel, zajištění kybernetické bezpečnosti a ochrany dat, příprava legislativy umožňující provoz automatizovaných a autonomních vozidel, posuzování etických otázek spojených s autonomní mobilitou a tak dále. Celkem Plán autonomní mobility zahrnuje čtyři oblasti s 13 specifickými opatřeními. Každé z těchto opatření zahrnuje popis aktuální situace, stanovené cíle, detaily navrhovaných opatření, indikátory pro měření pokroku a určení odpovědných subjektů za jejich realizaci.
Druhá polovina roku však byla ještě zásadnější, protože Ministerstvo dopravy předložilo novelu zákona 361/200 sb. O provozu na pozemních komunikacích , která má zásadní význam pro širší zavádění autonomních vozidel do provozu na českých silnicích. Novela nastavuje právní rámec pro provoz automatizovaných technologií, čímž umožňuje jejich bezpečnou a efektivní integraci do dopravního systému. Mezi klíčové změny patří zavedení jasné definice automatizovaných vozidel, úprava odpovědnosti při provozu a specifikace povinností provozovatelů, včetně zajištění práv a povinností řidičů a dalších dotčených osob. Dle této novely je automatizované vozidlo takové, které díky pokročilým systémům a funkcím dokáže za stanovených podmínek ovládat vozidlo bez zásahů řidiče a bez nutnosti jeho nepřerušovaného dohledu nad provozem. Exemplárním příkladem pro tento režim je jízda na dálnici při nízkých rychlostech, například při popojíždění v koloně. Díky této vyšší technologii se řidič nemusí plně soustředit na dopravní provoz a může si tak bezpečně popovídat s ostatními cestujícími, vyřídit neodkladný telefonát, nebo třeba hrát hry na infotaimentu. Přijetí této novely má řadu pozitivních dopadů. Umožní další rozvoj inovací v oblasti autonomní mobility, přiláká investice do vývoje a testování autonomních systémů v České republice a podpoří spolupráci mezi státem, výzkumnými institucemi a soukromým sektorem. Z dlouhodobého hlediska může přispět ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu skrze snížení počtu dopravních nehod způsobených lidskou chybou. Novela zároveň přibližuje Českou republiku ke světovým lídrům v oblasti autonomní dopravy a podtrhuje její závazek k podpoře moderních technologií a udržitelné mobility.
Ilustrační obrázek (zdroj: Microsoft Copilot)
Více symbolickým, ne však bezvýznamným úspěchem je partnerství Karlovarské hospodářské komory a české účasti na EXPO 2025 v japonské Ósace, kde od 8. do 10. července 2025 zaštítí tematický týden zaměřený na autonomní mobilitu. Světová výstava EXPO 2025, která proběhne na ostrově Yumeshima, je jednou z nejvýznamnějších globálních událostí pro prezentaci technologických inovací, kulturního dědictví a udržitelného rozvoje. Český národní pavilon se zaměří na propojení kreativity, inovací a technologií, aby ukázal potenciál Česka na mezinárodní scéně. Týden věnovaný autonomní mobilitě, zaštítěný memorandem podepsaným generálním komisařem Ondřejem Soškou a představiteli komory Tomášem Lindou a Petrem Vaštou, nabídne prezentace špičkových českých technologií a diskuse o budoucnosti dopravy. EXPO 2025 tak poskytne unikátní příležitost pro Česko ukázat svou schopnost konkurovat na globálním trhu a přispět k řešení výzev moderní dopravy. Ostatně to že je Česká republika konkurenceschopná dokazuje i Česká policie ve spolupráci s odborníky z ČVUT a VUT vyvinula průlomový systém umožňující vzdálené zastavení ujíždějících vozidel pomocí technologie V2X (Vehicle-to-Everything). Tato technologie, založená na decentralizované komunikaci mezi vozidly, dopravní infrastrukturou a dalšími prvky systému, nabízí nový rozměr v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Systém umožňuje policii během pronásledování vyslat příkaz, který cíleně deaktivuje motor ujíždějícího vozidla nebo omezí jeho rychlost, čímž minimalizuje riziko nehod a ohrožení veřejnosti, a to na vzdálenost až 300 metrů ve volném prostoru. Technologie V2X se opírá o přímou komunikaci mezi vozidly a digitální infrastrukturou, což umožňuje okamžitou reakci na situace, jako jsou nelegální úniky, nebezpečné manévry nebo ohrožení chodců. Tento přístup navíc eliminuje nutnost fyzického zásahu, jako jsou klasické silniční zátarasy, které často představují riziko nejen pro pronásledované, ale i pro policisty a ostatní účastníky provozu. Systém byl vyvíjen s ohledem na dodržení současné legislativy a etických standardů, což jej činí jedinečným v evropském kontextu. Potenciální nasazení tohoto systému by mohlo znamenat revoluci v oblasti silniční bezpečnosti a prevence nehod. Implementace technologie V2X do praxe by umožnila efektivnější zvládání krizových situací na silnicích a zároveň podpořila rozvoj inteligentních dopravních systémů.
V Brně se zase mimo jiné věnují inteligentnímu řízení křižovatek . Právě na jihu moravy se v samém srdci Brna odehrává průkopnický experiment s využitím umělé inteligence pro zajištění plynulejšího a bezpečnějšího provozu. Projekt je realizovaný firmou Yunex ve spolupráci s Brněnskými komunikacemi a.s. a univerzitami ČVUT (fakulta dopravní) a VUT (fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií), které instalovaly kamery na křižovatce Koliště a Milady Horákové, které mají za úkol sbírat data o provozu bez bezprostředního zásahu do jeho průběhu. Výzkumníci očekávají, že nasbírané informace pomohou vytvořit model pro efektivnější řízení semaforů a zvýšení bezpečnosti všech účastníků silničního provozu.
Velmi potěšující zprávou minulého roku pro Českou republiku pak bylo vítězství studentského týmu z Fakulty elektrotechniky ČVUT v Praze v soutěži autonomních vozidel, která se konala v rámci americké konference o autonomním řízení v kanadském Torontu, kde čeští studenti porazili celkem 38 týmů z celého světa. Cílem soutěže bylo vyvinout řídicí systém pro autonomní automobil, které projede trasu co nejrychleji a bez jakýchkoli vnějších zásahů. Na trase se studenti museli vypořádat s přesností jízdy, dopravními značkami včetně příkazů k zastavení a semaforů. Z technického hlediska museli studenti sloučit data z různých senzorů, navrhnout ovládací prvky pro dynamiku jízdy, vedení po trati, zpracování obrazu a mnoho jiného.
Ilustrační obrázek (zdroj: Microsoft Copilot)
V minulém roce také bylo uzavřeno několik strategických spoluprací. Jako příklad za všechny můžeme uvést spolupráci společností Scania a Plus na komerčním programu zaměřeného na testování a demonstraci autonomní nákladní dopravy v reálných provozních podmínkách mezi dopravními uzly, spolupráci mezi Volkswagenem a Mobileye zaměřenou na implementaci funkcí částečně a vysoce automatizovaného řízení do sériové výroby vozidel značek Audi, Bentley, Lamborghini a Porsche. Autonomní nákladní dopravě se také věnuje Kodiak Robotics, které se v předešlém roce dařilo. V lednu představila plně autonomní nákladní vozidlo, které je připraveno na provoz bez řidiče a navrženo pro komerční nasazení. Šestá generace vozidla od společnosti Kodiak poskytuje vysokou spolehlivost primárně díky pětiletému testování v reálných provozních podmínkách, během kterých bylo přepraveno více než 5000 nákladů při ujetí více než 2,5 milionu mil. Vozidla jsou vybavena vylepšenými lidarovými senzory s vyšším rozlišením a dvěma bočními radarovými senzory, aby byla zlepšena detekce objektů ve větší vzdálenosti. Celkem jsou vozidla vybavena 12 kamerami, čtyřmi senzory lidar a šesti radarovými senzory, což zajišťuje široký zorný úhel a vysoce detailní snímky okolí. Díky nim je nákladní vůz schopen lépe reagovat na překážky a nebezpečné situace na silnici. Novinkou jsou výstražná světla, která se spustí při poruše vozidla, a slouží tak k signalizaci ostatním řidičům o poruše nákladního vozidla. Dalším vylepšením jsou vnější mikrofony, které slouží k detekci a identifikaci přítomnosti zásahových vozidel či jiných výstražných zvuků, které by mohly představovat nebezpečí. Tím se zajišťuje rychlá a účinná reakce na mimořádné situace. Kromě toho také rozšířila své partnerství s globálním lídrem v dodavatelských řetězcích The Martin Brower Company, pro kterou budou pomocí autonomních náklaďáků pravidelně přepravovány chlazené a mražené potravinářské výrobky na trase Dallas – Oklahoma City. Dále například spolupráce mezi méně známými subjekty Hayden AI a LYT, které budou společně za pomocí propojení jejich nástrojů umělé inteligence, prostorového vidění a nástrojů pro propojenou autonomní mobilitu usilovat o spojení jejich aplikací pro zpracování dat v reálném čase, které by městské hromadné dopravě za pomocí komunikace s infrastrukturou a okolím, dávaly například přednostní právo pro projetí křižovatkou a celkově tak přispěli k lepšímu řízení dopravního systému.
Když už se věnujeme i nákladním autonomním vozidlům je nutné také zmínit smutný rozprodej majetku společnosti TuSimple. Společnost TuSimple se původně etablovala jako přední vývojář samořídících nákladních vozidel ve Spojených státech a v roce 2021 na tento trhu vstoupila s velkým očekáváním. V prosinci roku 2023 se ovšem situace dramaticky změnila, když společnost čelila řadě interních konfliktů a ztratila důležité partnerství s výrobcem nákladních vozidel Navistar. To vedlo společnost k rozhodnutí opustit americký trh autonomním řízením pro nákladní vozidla a přestěhovat se do jiných oblastí. S odchodem z USA tak vznikla nutnost prodat veškeré existující autonomní soupravy a kancelářské vybavení společnosti.
Posledním příkladem účinných spoluprací, který uvedeme je partnerství společností Fortelilix a Nuro. Ti se společným úsilím zasadí o výzkum nových testovacích scénářů v oblasti intravilánu, která budou využita pro testování v rámci automatizovaného virtuálního prostředí.
Ilustrační obrázek (zdroj: Microsoft Copilot)
Umělá inteligence nyní protkává všelijaké oblasti lidské činnosti. Ovšem doprava a zejména autonomní mobilita je jedním ze segmentů, které jsou na využití umělé inteligence téměř výhradně závislé. Bylo by proto zvláštní, kdyby v této oblasti nebylo v minulém roce dosaženo dalšího pokroku. Zmínit můžeme například integraci chatu GPT do infotaimentu vozidel značky Nio, což testoval i evropský Mercedes-Benz. Cílem integrace technologie velkých jazykových modelů do vozidel je rozšířit jejich schopnosti a zlepšit interakci s uživateli. NOMI GPT například poskytuje personalizované pozdravy, aktuální informace o počasí a nabízí řadu nových interakcí, které zvyšují komfort při jízdě. Asistent ve vozidle také dokáže poskytnout podrobné informace o funkcích a vlastnostech vozidla na vyžádání a spoustu dalších užitečných možností.
VW Group zřejmě v umělé inteligenci vidí velký potenciál, protože založila svoji vlastní specializovanou společnost AI Lab, která bude napomáhat vyvíjet nové aplikace pro infotainment vozidel, zlepšení a zpřesnění navigačních funkcí, bude pracovat na vysoce výkonném rozpoznávání řeči a bude dále rozšiřovat digitální funkce vozidla, aby byly pro uživatele co možná nejpřizpůsobivější. Cílem tak primárně je, jednoznačně zvýšit zákazníkům zážitek z produktů VW. AI Lab by tak měla fungovat jako celosvětové kompetenční centrum značky VW v oblasti umělé inteligence. Bude identifikovat nové produktové nápady pro celý koncern a následně je také interně koordinovat. Dle potřeby bude také spolupracovat s jednotlivými technologickými sektory pro trh v Evropě, Číně nebo Sverní Americe a dle toho také přizpůsobovat nabídku jejich potřebám.
Další finance do výzkumu a vzdělání v oblasti umělé inteligence jdou z nadnárodního gigantu Amazon, který finančně podpořil několik programů, , které propojují akademickou obec, vládu a průmysl, tak aby přispěl k výzkumu umělé inteligence, podporoval talentované odborníky v této oblasti a posiloval podnikání. Amazon uzavřel výzkumné partnerství s Washingtonskou uniiverzitou, univerzitou v Tsukubě a společností NVIDIA a skrze investici 25 milionů dolarů (více než 613 miliónů Kč) bude podporovat:
Společnost Apple zase oznámila významný vstup na pole umělé inteligence prostřednictvím svého systému Apple Intelligence. Ta je navržena tak, aby porozuměla textu i obrázkům na různých zařízeních, což umožňuje například rychlé vyhledávání konkrétních osob na fotografiích nebo automatické odstranění nežádoucích objektů. Systém dokáže generovat realistické snímky na základě textového zadání, což otevírá nové možnosti pro kreativní tvorbu. Jednou z nejzajímavějších funkcí Apple Intelligence je integrace s populárním chatbotem ChatGPT od OpenAI. Uživatelé získají přístup k ChatGPT prostřednictvím Siri a při práci se snímky nebo textem. To umožňuje plynulou konverzaci a asistenci při různých úkolech, což zvyšuje efektivitu a uživatelský komfort. Ikdyž, na představení autonomního vozidla od Apple si musíme ještě rok počkat, je pravděpodobné, že v době jeho představení, či nasazení budou vozidla Apple Intelligence vybavena.
Jak je možné si z výše uvedeného textu povšimnout uplynulý rok byl pro segment autonomní mobility plodný a úspěšný. A co lze očekávat v novém roce? To lze jen těžko říci, protože většina plánů obchodní společností jsou zahalena obchodním tajemstvím kvůli neúprosnému konkurenčnímu boji o maximální tržní podíl v globálně rozvíjejícím se trhu. Jistou představu nám však může poskytnout světově známý veletrh s technologickými novinkami The Consumer Electronics Show (CES). Na něm japonská automobilka Honda představila nové elektromobily z připravované flotily Honda 0 series. Ty budou vybavené operačním systémem Asimo OS, který umožní automatizaci 3. úrovně a která se budou řidiči dále přizpůsobovat. Vozidla by měla jít do prodeje v následujícím roce.
Hyundai, výrobce vozidel z jižní koreji zase představil holografické čelní sklo. V tomto případě se jedná o čelní sklo, které dokáže řidiči vyobrazovat důležité informace, tak aby jeho oči mohli stále zůstat na silnici. Kromě toho se Hyundai věnuje vývoji technologie zvané M.Brain, která čte myšlenky pomocí mozkových vln. Tímto si automobilka slibuje další krok v adaptaci vozidla individuálním potřebám každého řidiče, aniž by si je musel sám uvědomovat.
Na veletrhu se představili i výrobci zemědělských strojů u nichž má autonomní technologie rovněž široké uplatnění. Společnost John Deer představila svůj autonomní traktor již v roce 2021, ale nyní ukazuje, jaký posun vpřed udělala. O 4 kamery na celkový počet 16 se zvýšilo množství kamer sloužící k navigaci a detekci objektů, což přispívá k přesnosti stroje. Také zvýšila rychlost o 40 procent v autonomním režimu. Samozřejmostí je zvýšení výkonu výpočetní jednotky stroje a dalšího hardwaru. Kromě toho také John Deere odhalil první autonomní vozidlo s kontejnerem, pod názvem Articulated Dump Truck, které má sloužit k přepravě stavebního odpadu a suti ze staveb.
K vidění byly také eVTOLy, tedy malá letadla s kolmým vzletem a přistáním na elektrický pohon. Ty prezentovala společnost Xpeng Aero HT jejichž eVTOL pro dva pasažéry dokáže za pomoci čtyř rotorů létat rychlostí až 130 km/h po dobu 20 minut.
Na zbylé novinky a pokroky si budeme muset počkat až je samotné společnosti odhalí veřejnosti.