Dobrý den, děkuji za čas, který jste si ve svém nabitém kalendáři pro tento rozhovor našel. Mohl byste se na začátek našim čtenářům představit?
Dobrý den, jmenuji se Filip Hlásek. Již několik let šéfuji týmům v Londýně a v Kalifornii, které vyvíjejí software v oblasti robotiky a autonomního řízení.

Kde v současnosti působíte?
Minulý týden jsem skončil ve firmě Woven Planet, dceřiné společnosti automobilky Toyota, která vyvíjí autonomní technologie. Rozhodl jsem se pustit do startupu, zůstávám stále v podobné oblasti, ale bohužel zatím nemohu prozradit nic bližšího.

Mohl byste přiblížit svoji profesní dráhu?
Po dokončení magisterského studia na pražském matfyzu v oblasti Teoretické Informatiky jsem byl přijat na doktorské studium na univerzitě v Oxfordu. Nicméně mezitím se mi naskytla příležitost podílet se od úplného začátku na vývoji technologie počítačového vidění v Londýně s přáteli, kteří zrovna založili firmu Blue Vision Labs. Prvotně jsem to viděl spíše jako letní stáž, ale brzy se ukázalo, že si budu muset vybrat mezi doktorátem a firmou, a tak jsem doktorské studium pořádně nikdy ani nenastoupil.
Naší firmě se dařilo, rozrostli jsme se za dva roky na téměř 40 lidí a koupila nás americká společnost Lyft – rival Uberu, která vyvíjela vlastní autonomní vozidla. Pro mě osobně to navíc představovalo příležitost se přesunout do centrály v Kalifornii a založit vlastní tým.
V následujících dvou letech jsem si vyzkoušel vedení také dalších dvou týmů, které potřebovaly manažerskou výpomoc, a získal tím nějaký rozhled v poměrně široké oblasti ohledně vývoje software pro autonomní vozidla. Letos se Lyft rozhodl prodat celou naší divizi Lyft Level 5 s asi 400 lidmi automobilce Toyota, konkrétně její dceřiné společnosti Woven Planet, která slouží jako dodavatel technologií a má v budoucnosti vyvíjet většinu autonomní technologie pro vozidla Toyota a Lexus, která nyní používají převážně technologie dodávané třetími stranami.

Čím jste se zabýval ve společnosti Blue Vision Labs?
Jako první zaměstnanec firmy jsem zasáhnul snad do každé oblasti vývoje od frontendu po backend, tvorbu 3D map z obrázků a lokalizaci v nich. Tato poslední oblast asi nejlépe shrnuje mojí hlavní funkci a přínos firmě. Poté, co jsme z milionů obrázků pořízených z našich mobilních zařízení vyrobili 3D mapy rozsahu celého města, bylo účelem naší technologie určit přesnou polohu zařízení v rámci těchto obrovských map s vysokou přesností (řádově 10 cm). To je přesně na čem jsem já, a posléze můj tým, pracovali.

Můžete popsat své činnosti ve firmě Lyft?
Prvně, když jsem se přestěhoval do Kalifornie, jsem řešil podobný problém lokalizace jen s podstatně jinými senzory. Autonomní vozidla, která Lyft vyvíjel, měla několik LiDARů, radarů a dalších senzorů, nesrovnatelně kvalitnějších a dražších, než jaké jsou dostupné na běžném mobilním telefonu, které jsme používali v Blue Vision Labs. Problém lokalizace je zajímavý také z ohledu, že téměř každá jiná část autonomního software na něm závisí, a mě to tím pádem dalo poměrně unikátní příležitost se o všech těchto jiných částech dozvědět více a mnohé se naučit.
Poté, co můj tým dostal lokalizační schopnosti našich vozidel na rozumnou kvalitu, mě můj šéf požádal, abych převzal tým zabývající se predikcí – předpovídáním, kde se ostatní účastníci provozu budou vyskytovat v blízké budoucnosti. Toto je jeden z nejsložitějších problémů autonomního řízení a kdybychom znali přesnou budoucnost, náš celý úkol by byl mnohem jednodušší. V oblasti predikce se začínají téměř výhradně využívat metody počítačového učení a v souladu s trendy se touto cestou vydal i náš tým.
Poslední rolí, kterou jsem v Lyftu zastával, bylo podílení se na vyhodnocování kvality řízení autonomních vozidel. Tato část se posléze ukázala ještě více kritická a chybějící v naší firmě, že mě můj šéf opět požádal o změnu projektu. Jeden z nejsložitějších problémů, které jsme v této oblasti řešili, je automatická klasifikace, zda se vozidlo v dané situaci rozhodlo správně či nikoliv. To může být samozřejmě značně subjektivní, a proto byl nesmírně důležitý sběr dat a tvorba statistických modelů. Je důležité, aby klasifikace byla automatická, a tedy mohla být použita k vyhodnocování kvality simulovaného řízení, kde vozidlo může „odjezdit“ miliony kilometrů a je nemožné vyhodnotit kvalitu všech těchto dat ručně.

Autonomní vozidlo Chrysler Pacifica společnosti Lyft Level 5 (foto: Lyft)

Autonomní Chrysler Pacifica na polygonu firmy Lyft v kalifornském městě Palo Alto (foto: Lyft)

Jaké je to pracovat v technologických firmách v Silicon Valley?
Moje první zkušenost ze Silicon Valley byla vlastně ještě mnohem dříve, kdy jsem si během studia v Praze vyzkoušel letní stáž ve Facebooku. Každopádně, je tady ohromné množství talentu, vysoce motivovaných a schopných lidí a nesmírné množství kapitálu.
Jeden, podle mého názoru poměrně dobře vystihující, aspekt práce tady je vysoká důvěra zaměstnavatelů v jejich zaměstnance. Oni najímají takové lidi, kteří sami od sebe chtějí řešit technologické problémy lidstva a nepotřebují nikoho, kdo bude sedět za nimi s bičem a dohlížet a kontrolovat jejich práci. To se projevuje typicky na naprosto flexibilní pracovní době a neomezené dovolené – a něčem, co nyní již není tak unikátní, jak bývalo – možnosti práce z domova. Podobně se zde zaměstnavatelé běžně nestrachují o to, že jim zaměstnanci firmu „rozkradou“ a přestože se to samozřejmě občas i zde děje, tak si myslím, že důvěra dát přístup k prostředkům firmy se většinou vyplácí.
Poslední výhodou jsou podle mého názoru zákony a regulace. Kalifornie je v tomto ohledu poměrně pokroková a uvědomili si zde důležitost a potenciál technologie. Uzpůsobují kvůli tomu zdejší zákony a snaží se být vstřícní k inovacím. Ne vždy se to samozřejmě podaří, ale vidím stále spoustu snahy.

Jak se Vy osobně díváte na autonomní mobilitu?
Pro mě osobně je to velice zajímavý technologický problém a zároveň oblast, o které si myslím, že má potenciál podstatě zlepšit kvalitu lidských životů a být jedním z definujících technologických pokroků naší generace. Rozumím i kritikům, kteří mají z autonomní mobility strach, ale přirovnávám to spíše do podobné kategorie jako byli odpůrci aut na začátku dvacátého století, nebo odpůrci počítačů v jeho polovině.

Patří podle Vás autonomním vozidlům budoucnost?
Naprosto! Především ta středně vzdálená budoucnost. Nemyslím si, že by v té velmi blízké budoucnosti autonomní vozidla zatím hrála tak velkou roli, ale postupně se bude jenom zvyšovat. Ve velmi vzdálené budoucnosti (za hranicemi našich životů) si dokážu představit ještě úplně jiné a futuristické metody transportace (ala Futurama) nebo možná i značné omezení nutnosti fyzické transportace osob. Další otázkou u mě zůstává, zda je budoucnost přímo v autonomních vozidlech, která se pohybují na tradičních silnicích tak, jak je známe dnes, nebo zda dojde k nějakému zásadnímu pokroku v dopravní infrastruktuře samotné – například vymezené koridory pro autonomní dopravní prostředky. Na tuto otázku bohužel neznám odpověď a nechám ji tedy čtenářům k zamyšlení.

V čem spatřujete hlavní přínos autonomních vozidel?
Rozhodně v bezpečnosti! Podle některých výzkumů je až 45 % úmrtí mladých lidí ve věku 20-24 let v Americe způsobeno právě dopravní nehodou. Dlouhodobě se podobné statistiky vyskytují na vrcholu tohoto smutného žebříčku u většiny mladých, aktivních a produktivních lidí. Navíc, naprostá většina dopravních nehod je způsobena lidskou chybou, často spojenou s únavou, nedostatkem spánku, či alkoholem nebo drogami – problémy, kterými autonomní technologie rozhodně netrpí. Samozřejmě, autonomní vozidla mají jiné problémy, ale rozhodně v této oblasti spatřuji největší potenciál.
Další přínosy se podle mého názoru odvíjejí právě od zvýšené bezpečnosti. Představte si, že máme technologii s velmi nízkou chybovostí, vysokou spolehlivostí, nízkou reakční dobou a mnoha senzory, které nejsou omezeny tmou či jinými viditelnostními podmínkami a vidí ve všech směrech. Najednou může být mnohem přijatelnější cestovat rychleji a mohou vymizet i jistá další omezení, která jsme uměle vytvořili kvůli dohlížení nad bezpečností nad lidskými řidiči. Pokud je technologie spolehlivá a bezpečná, potřebujeme stále bezpečnostní pásy? Potřebujeme stále semafory? Mohou cestující v bezpečném vozidle spát? Z tohoto důvodu vidím komfort a efektivitu jako důsledky bezpečnější přepravy.

Autonomní vozidlo Ford Fusion Hybrid společnosti Lyft Level 5 (foto: Lyft)

Co je z Vašeho pohledu jejich největším problémem či výzvou?
První velkou výzvou je bezpochyby samotná technologie. Přestože dnes vidíme spoustu ukázek fungujících autonomních vozidel, problém je ohromně složitý a komplikovaný se spoustou okrajových případů.
Další překážkou bude přesvědčit zákazníky, aby důvěřovali něčemu, co není stoprocentní, ale založené na stochastických modelech a predikcích a používá počítačového učení. Tento systém nebude moci nabídnout bezmeznou spolehlivost a občas selže, a to dokonce i v případech, kde by lidský řidič vyřešil situaci správně. Budeme muset lidstvo přesvědčit, že přínos a výhody stále převyšují rizika – podobně jako si lidé zvykli na rizika tradiční automobilní nebo letecké dopravy, protože jsou stále značně převýšená výhodami.

Máte mezi vývojáři autonomních vozidel nějaké oblíbené společnosti?
Nemám konkrétní favority, kterým bych obecně fandil. Spíše vidím občas různé myšlenky od různých společností, které se mi líbí i pokud nesouhlasím s obecnou strategií dané firmy. Například se mi líbí postupné a inkrementální vylepšování schopností vozidel Tesla (pomocí Over-The-Air updates), ale na druhou stranu nesouhlasím s jejich marketingovým pojmenováním FSD (Full-Self-Driving) vozidel, která očividně nenabízí schopnosti plného a bezpečného samořízení.

Jaká jsou dle Vás hlavní technologická odvětví související (nejen) s dopravou, jež budou v nadcházejících letech nabývat na důležitosti?
Myslím, že právě autonomní vozidla jsou nepochybně jedním z těchto odvětví. Kromě osobní přepravy bude možná dokonce i ještě důležitější autonomní přeprava zboží. Poté si myslím, že šanci na průlom má již právě zmíněná dopravní infrastruktura. V neposlední řadě bych rád zmínil udržitelnost (sustainability), kde již nyní některé státy (včetně Kalifornie) nařizují úplný posun k elektrickým vozidlům do roku 2035.

Pokud byste měl dát radu člověku, například studentovi, který má zájem o kariéru spojenou s autonomními vozidly, na co by se měl zaměřit?
Nejlepší příprava na budoucí povolání je každopádně si to vyzkoušet v co nejrealističtějším prostředí. Ideální jsou letní stáže, které spousta technologických firem nabízí a některé studijní programy je dokonce zahrnují do svých plánů. Bohužel není vůbec jednoduché se do takových programů dostat. Alternativou jsou různé výzkumné projekty a instituce. Věřím, že i některé vysoké školy mohou dobře připravit v tomto oboru, ale nemám s tím osobní zkušenost, protože moje škola měla velmi teoretické zaměření. Závěrem, jako v jakémkoliv jiném oboru, je nejdůležitější mít zápal pro věc, pohybovat se v komunitě, mít přehled o dění a nebát se pustit do vlastního osobního projektu.

Mnohokrát Vám děkuji za odpovědi a přeji mnoho úspěchů Vašemu startupu!