Společnost ŠKODA DIGITAL s.r.o. je moderní nezávislé vývojové centrum v oblasti digitalizace a SMART technologií pro vozidla skupiny ŠKODA TRANSPORTATION. Úlohou firmy je zajištění nezávislosti skupiny ŠKODA TRANSPORTATION v oblasti vývoje, výroby a servisu TCMS (Train Control and Management System), diagnostických a multimediálních systémů. TCMS zajišťuje správnou funkci všech subsystémů na úrovni vozidla jako celku a na úrovni celé vlakové soupravy. Je proto právem označován „mozkem“ celé drážní soupravy. Jednotlivé komponenty TCMS z produkce ŠKODA DIGITAL s.r.o. umožňují v drážních vozidlech zabezpečit řídicí, komunikační, vizualizační a diagnostické funkce. Nyní k našemu rozhovoru přijal pozvání ředitel prodeje a marketingu, pan Jiří Horáček.

Společnost Aurel je jednou z předních čekých společností, která podniká v automobilovém průmyslu a nabízí služby v oblasti vývoje produktu, samotného návrhu, testování a nakonec i homologaci. V nedávne době vybudovali svůj vlastní testovací polygon, kde je testování ADAS systémů a řízení s vyšší úrovní automatizace možné provádět na té nejvyšší úrovní. Nyní k našemu rozhovoru přijal pozvání výkonný ředitel firmy Aurel, pan Michal Mrkvička. 

Autonomní mobilita přináší nové a netradiční přístupy v oblasti dopravy a se samořiditelnými vozidly je neodmyslitelně spjatá elektromobilita. Automatizace a elektrifikace dopravy mají potenciál pracovat společně na dosažení udržitelnějšího, efektivnějšího a bezpečnějšího dopravního systému. Jejich synergický vliv může vést k transformaci způsobu, jakým se lidé a zboží pohybují, a otevírá nové možnosti pro lepší budoucnost mobility. U takto revolučních technologií je vždy důležitým faktorem přijetí daného technologického pokroku a řešení potenciálními uživateli, kteří však nemusí být vždy správně informovaní. Proto jsme rádi, že pozvání k rozhovoru přijal pan Jan Staněk, který se již několik let na svém youtubovém kanále Electrodad věnuje osvětě zejména, ale nejen, v oblasti elektromobility. 
 

O tom, jak se vyvíjí a testují pokročilé asistenční systémy řidiče, se naše čtenáře snažíme pravidelně informovat v našich aktualitách a dalších příspěvcích. Jak je ovšem takový vývoj náročný, co je pro správné zavedení nové autonomní technologie vše nutné splnit, či jak si stojí vývoj autonomní mobility v České republice oproti zahraničí, jsme se ptali generálního ředitele pražského vývojového centra skupiny Valeo, Leoše Dvořáka. 

Autonomní vozidla slibují zvýšení bezpečnosti na silnicích, snížení dopravních zácp a zlepšení mobility. Než však naplno využijí svého potenciálu musí být vyřešena spousta problémů z nichž jedním z těch nejpalčivějších souvisí s právem nových technologií. Právo autonomních vozidel se zabývá různými aspekty, včetně právních základů pro provoz těchto vozidel, zodpovědnosti v případě nehody, regulace a etických otázek spojených s jejich provozem. A o těchto tématech jsme měli možnost krátce pohovořit s přední odborní na právo nových technologií, paní Evou Fialovou. 

Autonomní robotické prostředky mají velice široké spektrum uplatnění, obzvláště přínosné je jejich nasazení v situacích, jež mohou být pro člověka potenciálně rizikové či nebezpečné. V loňském roce se do této sféry vydala slovenská firma MrazRobotics, o jejíž autonomních robotických prostředcích MRAZ3 si s námi povídal ředitel této společnosti, pan Peter Mráz.

Rozvoj autonomních vozidel není ani zdaleka pouze záležitostí technologického vývoje a pokroku, ale ještě důležitěji musí reflektovat lidské potřeby a sociální kontext, v němž se tyto dopravní prostředky mají pohybovat. Nejen o tom si s námi povídal přední český odborník na automatizaci v dopravě působící na pražském ČVUT, pan Václav Jirovský.

Dlouhá léta byla autonomní vozidla prezentována jako takřka zázračná technologie, jež pomůže vyřešit problémy, s nimiž se dnešní doprava potýká. Postupem času ale přibývá hlasů, které upozorňují, že se jedná o velmi zjednodušený, zavádějící a zejména mylný náhled na celou problematiku. Jedním z představitelů této kritické pozice je kanadský badatel, pan Paris Marx.

Na Západočeské univerzitě v Plzni vzniklo v uplynulých letech několik designových návrhů autonomních dopravních prostředků, mezi nimiž nechyběly ani méně často viděné autonomní tramvaje. Nejen o těchto návrzích si s námi povídal vedoucí Katedry designu a užitého umění plzeňské univerzity, pan Jan Korabečný.

Než se jakýkoli nový model vozidla objeví na veřejných komunikacích, musí projít zevrubným testováním. Výjimkou v tomto směru nejsou ani autonomní vozidla, u nichž je důležitost testování umocněna celkovou komplexitou technologie. O tom, jak testování vozidel různých úrovní automatizace probíhá, si s námi povídal jeden z nejpovolanějších expertů na toto téma působící ve společnosti TÜV SÜD Czech, pan Jakub Dvořák.

Není nad to, když o autonomních vozidlech vypráví člověk, který se na jejich vývoji přímo podílí. Tato perspektiva totiž poskytuje zasvěcený vhled i do těch nejmenších zákoutí světa autonomního řízení, jež občas zůstávají nepovšimnuty. Udělalo nám proto obrovskou radost, když se s námi o své zkušenosti podělil jeden ze softwarových inženýrů, který působil ve firmách Autonomous Intelligent Driving a Argo AI, pan Luboš Sitarčík.

Na Technické univerzitě v Liberci byl v uplynulých čtyřech letech řešen projekt nazvaný Modulární platforma pro autonomní podvozky specializovaných elektrovozidel pro dopravu nákladu a zařízení, reg. č. CZ.02.1.01/0.0/0.0/16_025/0007293. O tomto projektu a autonomních vozidlech obecně jsme si proto popovídali s členy jeho řešitelského týmu, jehož vedoucím je pan doc. Michal Petrů.

Autonomní mobilita je velice komplexní obor. Vyžaduje si totiž nejen mimořádné technické dovednosti inženýrů a nadčasové uvažování ze strany tvůrců legislativy, ale také kreativitu a odvahu podnikatelů pustit se do revolučních věcí. Je nám proto obrovskou ctí, že naše pozvání k rozhovoru přijal úspěšný podnikatel, filantrop, ústecký patriot a dlouholetý propagátor autonomní mobility, pan Martin Hausenblas.

Směřování technologického vývoje již několik desetiletí určuje relativně malá oblast v Kalifornii známá jako Silicon Valley, jež se také stala místem zrodu moderních autonomních vozidel. O tajemství úspěchu „křemíkového údolí“ a autonomních vozidlech si s námi povídal jeden z největších znalců těchto témat, pan Mario Herger.

Na Vysoké škole ekonomické v Praze v nedávné době vzniklo pracoviště nazvané Prague Data Ethics Lab, jež se mimo jiné věnuje autonomním vozidlům. Popovídali jsme si proto s vedoucím této laboratoře, kterým je pan Richard Novák.

Jakkoli se může Česká republika zdát malou zemí, dějí se tu velké věci. Obzvláště to platí v oblasti robotiky, kde patříme k velmocem, v ústraní nezůstává ani vývoj autonomního řízení. O své mimořádně zasvěcené vhledy do problematiky vývoje autonomních vozidel se s námi tentokrát podělil vedoucí vývoje autonomie americké firmy ISEE, pan Michal Čáp.

Autonomní a robotické prostředky jsou mimořádně cenné i ve vojenství, kde v této oblasti probíhá značné množství výzkumu a vývoje. Aktivní je v této sféře také Česká republika, například díky činnostem brněnské Univerzity obrany, kde funguje Katedra vojenské robotiky. O fascinující vhledy do zákoutí vývoje autonomních a robotických prostředků pro vojenské využití si s námi tentokrát povídal vedoucí Katedry vojenské robotiky, pan Jan Mazal.

Prozatím je na světě jen pár míst, kde se může veřejnost svézt autonomním vozidlem bez jakékoli obsluhy na palubě. Prvním takovým místem se stalo město Phoenix v Arizoně, kde autonomní taxislužbu již několik let provozuje společnost Waymo. O své zkušenosti a zážitky z jízd v současnosti nejpokročilejšími autonomními vozidly se s námi tentokrát podělil jeden z nejzkušenějších uživatelů robotaxi Waymo One, pan Joel Johnson.

Na autonomní mobilitu se lze dívat z mnoha různých úhlů pohledu a senzorikou celé řady oborů. Již několik tisíciletí ale platí, že mezi nejhodnotnější perspektivy patří ty filozofické. Proto se tentokrát podíváme na svět autonomních vozidel prostřednictvím inspirativních myšlenek, o které se s námi podělil vynikající filozof, pan Lukáš Likavčan.

Autonomní vozidla jsou nejen fascinující technologický vynález, ale přinášejí také zásadní změny do lidské společnosti. O všech těchto tématech si s námi tentokrát povídal jeden z největších světových odborníků na autonomní mobilitu, pan Brad Templeton.

Pro budoucnost jakéhokoli odvětví jsou nesmírně důležité mladé talenty, neboť je to právě nastupující generace, která bude vědu, výzkum, vývoj a inovace v příštích desetiletích posouvat vpřed. V doméně autonomního řízení a umělé inteligence takové talenty v České republice jednoznačně máme. Jedním z nich je pan Patrik Vácal.

Jedním z nejvýznamnějších odvětví, kam proniká automatizace, je zemědělství. Tento pro lidstvo naprosto klíčový obor v rostoucí míře využívá výhod autonomních strojů, které přispívají k nasycení zvětšující se lidské populace. O autonomii v zemědělství si s námi povídal přední odborník na toto téma působící na České zemědělské univerzitě v Praze, pan Milan Kroulík.

V pražských Holešovicích vznikají u startupu Vanilla Robotics hned dvě autonomní vozidla – malý doručovací robot nazvaný Mini Pod a velký prostředek pro cestující jménem Pod. O těchto vozidlech a autonomní mobilitě s námi tentokrát hovořil spoluzakladatel společnosti Vanilla Robotics, pan Jan Sedláček.

Německá automobilka BMW Group patří celosvětově k nejvýznamnějším výrobcům automobilů, a proto věnuje patřičnou pozornost i asistenčním systémům a autonomnímu řízení. V posledních letech navíc buduje u Sokolova v Karlovarském kraji Vývojové centrum, které bude po svém dokončení sloužit primárně právě k testování vozidel vybavených vysoce automatizovanými funkcemi. O Vývojovém centru i postoji k autonomnímu řízení si s námi povídal tiskový mluvčí společnosti BMW Group, pan David Haidinger.

Není žádným tajemstvím, že v České republice máme mimořádně talentované osobnosti. V současné době tak probíhá vývoj ryze českého autonomního vozidla, jehož design navrhuje společnost PROTOTYPUM. Nejen o tomto vozidle, ale i dalších projektech souvisejících s autonomní mobilitou, si s námi povídal spoluzakladatel společnosti, pan Martin Hřeben.

Je známou skutečností, že v kalifornském Silicon Valley se soustředí nejlepší vývojáři autonomních vozidel. Jednou z tamních firem byla i společnost Lyft Level 5, kterou v letošním roce zakoupila automobilka Toyota. A jedním z inženýrů, který se na vývoji autonomních vozidel v Lyft Level 5 podílel, je pan Filip Hlásek.

Na Technické vysoké škole v bavorském městě Ingolstadt vzniklo před několika lety centrum nazvané CARISSMA, jež se věnuje mimo jiné i autonomnímu řízení. Máme velkou radost, že pozvání k rozhovoru tentokrát přijal tamní profesor a jeden z předních českých odborníků na autonomní mobilitu, pan Ondřej Vaculín.

Bez nadsázky lze říct, že autonomní mobilita se zrodila v Kalifornii, kde zejména v proslulém Silicon Valley vznikají nejzásadnější inovace, které toto odvětví posouvají dále. Mezi firmami, které se zasluhují o revoluci v dopravě, a to nejen z hlediska automatizace, ale též například rozvoje elektromobility, bezesporu patří automobilka Tesla. Je nám proto potěšením, že pozvání k rozhovoru přijal jeden z prvních zaměstnanců firmy Tesla, pan Otto Fabri.

Ačkoli jsou Česko a Slovensko relativně malými zeměmi, pocházejí z nich osobnosti, jež ovlivnily a ovlivňují celý svět. Jedním z oborů, v němž tito lidé vynikají a udávají směr, je automobilový design. Ten s příchodem autonomních vozidel prochází evolucí, která otevírá dveře novým možnostem. Je nám proto velikou ctí, že pozvání k rozhovoru přijal šéfdesignér a ředitel Inovačního centra společnosti AUFEER DESIGN, pan Branislav Maukš.

Na Českém vysokém učení technickém v Praze již dekádu funguje studentský tým, který se věnuje vývoji, výrobě a soutěžení s vlastnoručně navrženými formulemi. V nedávné době tým eForce rozšířil své startovní pole o formuli autonomní, s níž se chystá na závodní dráze utkat s konkurenty z celého světa. O týmu, formuli a autonomních vozidlech obecně si s námi v unikátním dvojitém rozhovoru povídal vedoucí skupiny, pan Daniel Štorc, a člen její aerodynamické části, pan Ondřej Štogl.

S autonomní mobilitou úzce souvisí kooperativní systémy, jejichž smyslem je umožnit komunikaci a výměnu dat jak mezi jednotlivými vozidly, tak mezi vozidly a okolní infrastrukturou, což by mělo přispět ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu i jeho větší plynulosti a efektivitě. V oblasti kooperativních systémů je aktivní i společnost ŠKODA AUTO, jež aktuálně uvedla do provozu aplikaci nazvanou Traffication. Nejen o ní s námi hovořil pan Michal Vondra.

Byť by se mohlo zdát, že autonomní mobilita je ryze mužská doména, není tomu tak. I v tomto oboru se s postupem času naštěstí prosazuje stále více žen, což je zcela jednoznačně pozitivní vývoj. Díky ženám totiž získává obor novou energii a teprve tak může skutečně vzkvétat. Je nám proto velikou ctí, že se s námi o svůj pohled na autonomní mobilitu podělila přední výzkumnice v této doméně, paní Liza Dixon.

Autonomní mobilita je silně inovativním odvětvím, které si žádá odvahu pustit se do dosud neprozkoumaných oblastí vývoje zcela nových technologií. A pokud už takovou odvahu a ambici někdo má, k dosažení úspěchu je nezbytně nutná i houževnatost, neboť taková cesta není jednoduchá. O to větší radost máme, že v Brně funguje společnost Roboauto, jež v sobě všechno toto snoubí. O firmě, její historii, současnosti, budoucnosti a celkově světě autonomní mobility si s námi povídal její ředitel, pan Martin Králík.

Autonomní mobilita je v prvé řadě tvořena lidmi, kteří mají vizi a jsou schopni tuto vizi přetvořit v realitu. Proto v letošním roce zahajujeme na stránkách autonomne.cz cyklus rozhovorů s těmito osobnostmi. Jako první přijal pozvání k rozhovoru český průkopník v oblasti umělé inteligence a její aplikace v autonomní mobilitě, pan Jan Najvárek.