actionArticleDetail

web Autonomne.cz

odkaz na homepage

Joel Johnson

Prozatím je na světě jen pár míst, kde se může veřejnost svézt autonomním vozidlem bez jakékoli obsluhy na palubě. Prvním takovým místem se stalo město Phoenix v Arizoně, kde autonomní taxislužbu již několik let provozuje společnost Waymo. O své zkušenosti a zážitky z jízd v současnosti nejpokročilejšími autonomními vozidly se s námi tentokrát podělil jeden z nejzkušenějších uživatelů robotaxi Waymo One, pan Joel Johnson.

Joel Johnson
Joel Johnson (foto: archiv Joel Johnson)

Dobrý den, velmi si vážíme Vašeho času, který jste si našel pro náš rozhovor, a zdravíme do daleké Arizony. Mohl byste se, prosím, na začátek našim čtenářům představit?
Jmenuji se Joel Johnson a sám sebe bych nazval nadšencem do autonomních vozidel. Kromě toho studuji informatiku na Arizonské státní univerzitě (ASU) ve Phoenixu.

Co Vás přivedlo k zájmu o autonomní vozidla?
Částečně to byla fascinace automatizací a robotikou, která mě doprovází již od dětství. Takže když společnost Waymo, dceřiná firma Google zaměřující se na vývoj autonomního řízení, oznámila, že zahájí testování svých vozidel ve městě, kde žiji, bez zaváhání jsem se přihlásil do zkušebního programu této autonomní taxislužby. Zpočátku byla účast podmíněna mlčenlivostí, ale jakmile tuto službu zpřístupnili veřejnosti, začal jsem aktivně sdílet svoje zkušenosti s autonomními vozidly prostřednictvím videí na svém YouTube kanále.

Mohl byste ještě pro české čtenáře popsat, jakým způsobem probíhá ve Spojených státech výuka řidičů?
Liší se to stát od státu. Osobně jsem autoškolou prošel ve státě Michigan, kde byl řidičský výcvik vedený zkušeným instruktorem v rámci několikahodinového programu, kdy jsem pod jeho vedením jezdil po městě. Naproti tomu tady v Arizoně je to mnohem méně formální a výuka probíhá zpravidla tak, že se učíte řídit auto pod vedením svého rodiče nebo jiného příbuzného.
V případě Arizony můžete zahájit řidičský výcvik, když je vám, tuším, patnáct a půl, abyste následně v šestnácti obdrželi řidičské oprávnění. A je to velice důležité, protože přinejmenším v oblasti Phoenixu jsme na autech životně závislí. Všechno je hodně rozprostřené na velké rozloze a veřejná doprava je hodně minimalistická. Takže když chcete kamkoli jít, auto je v takovém případě nutností. Můžete sice obvykle jet i autobusem, ale to trvá nesrovnatelně déle. Vše tady bylo od začátku navrženo pro auta, proto je možné s řízením začít už v takto nízkém věku.

Myslíte, že autonomní vozidla do budoucna mohou pomoct s touto závislostí na autech?
Řekl bych, že například u skupiny lidí s různými druhy omezení se jedná do budoucna o potenciálně velmi užitečný prostředek. A koneckonců i pro lidi, kteří vozidlo řídit mohou, může jít o atraktivní alternativu k řízení auta. Trochu se zdráhám použít následující připodobnění, ale autonomní vozidla bych nazval „McDonaldem“ mezi taxislužbami. Protože u běžné taxislužby nebo služby jako je Uber či Lyft nikdy dopředu nevíte, na jakého řidiče zrovna natrefíte, ale u autonomních vozidel firmy Waymo máte vždy jistotu, že všechna auta budou jezdit úplně stejně, budou vám přistavena ve stejném stavu, půjde vždy o identický zážitek. Je tu tedy hodnota spočívající v konzistentnosti, kterou autonomní vozidla nabízí, což možná lidé dnes ještě úplně nepostřehli, ale myslím, že výhledově ji spatří a ocení.

Kolik jízd jste na palubě autonomních vozidel již absolvoval?
Doposud mám za sebou přibližně 140 jízd s nájezdem kolem 1500 mil, což je zhruba 2400 kilometrů. Vím ale o pár lidech, kteří absolvovali jízd ještě daleko více, protože robotaxi Waymo One používají každý den pro cesty do zaměstnání. Já ale nebydlím přímo v oblasti, kde tato služba funguje, takže abych ji mohl využít, musím se tam nejprve dopravit, což příliš nenahrává tomu, abych autonomní vozidla využíval pro své každodenní potřeby. Takže je to pro mě spíš koníček nebo víkendová aktivita.

Postřehl jste v průběhu let využívání autonomních vozidel nějaké změny z hlediska jejich řidičských schopností?
V případě čtvrté generace autonomního řízení firmy Waymo, která je integrovaná do vozidel Chrysler Pacifica Hybrid, bylo možné sledovat konstantní zlepšování schopností napříč roky. Od roku 2019 do roku 2021 bylo poměrně dobře patrné, že se vozidla ve své schopnosti řídit a zvládat dopravní situace zlepšují, ale právě v průběhu roku 2021 jsem zaznamenal ustrnutí na místě. Přinejmenším jsem nepostřehl žádný výraznější skok ve schopnostech, jak tomu bylo v předešlých letech. Je to moje ryze vlastní spekulace, ale odhadoval bych, že v té době byli vývojáři se schopnostmi těchto vozidel už více méně spokojení a svoji pozornost soustředili primárně na pátou generaci autonomního řízení integrovanou do elektromobilů Jaguar I-Pace.
Tuto domněnku jsem si potvrdil minulý týden, kdy jsem měl možnost se úplně poprvé svézt právě tímto Jaguarem. A byl tam velice znatelný a měřitelný posun vpřed oproti předešlé generaci z hlediska toho, s čím se vozidlo dokázalo vypořádat. Bylo opravdu působivé, s jakou sebedůvěrou si vozidlo dokázalo poradit s velmi náročnými situacemi. Stejně tak manévry jako akcelerace, decelerace či zatáčení byly nesmírně plynulé a přirozené. Oproti předešlé generaci je ten rozdíl ve schopnostech minimálně o úroveň výše. Takže pokrok je zde zcela jednoznačný. Navíc nadále pracují na dalším vylepšování.

Chrysler Pacifica

Autonomní vozidlo Chrysler Pacifica Hybrid vybavené autonomním řízením čtvrté generace firmy Waymo (foto: Joel Johnson)

Jaguar I-Pace

Autonomní vozidlo Jaguar I-Pace vybavené autonomním řízením páté generace firmy Waymo (foto: Joel Johnson)

 

Překvapilo Vás během jízd na palubě autonomních něco opravdu nečekaného?
Celá řada věcí. Jedním z nejzapamatovatelnějších momentů bylo, když autonomní vozidlo poprvé odbočovalo doleva a muselo tak křižovat pruhy s vozidly, jež měla přednost v jízdě, v angličtině tzv. unprotected left turn. Bylo to v roce 2019, kdy za volantem stále ještě seděl bezpečnostní řidič. Dodnes si pamatuji, jak jsem ze zadního sedadla sledoval, jak byl celý manévr strojově přesný. Byl provedený bezpečně, ale zároveň s jistou dávkou agresivity či asertivity. Zažít toto poprvé bylo skutečně velmi působivé, dnes to ale již beru jako samozřejmost, protože tyto manévry Waymo dělá pravidelně.
Dalším podobně působivým zážitkem byla zmíněná první jízda Jaguarem minulý týden. Elegance, s jakou se tato nová generace autonomních vozidel firmy Waymo dokáže vypořádat s velmi komplikovanými situacemi, které častokrát obnášejí chodce, cyklisty či velmi úzký prostor, je obdivuhodná. Už žádné náhlé brzdění, vše je velmi plynulé a hladké. Zatím tedy posledním překvapením pro mě bylo vidět, jak moc se schopnosti vozidel zlepšily s příchodem aktuálně nejnovější verze autonomního řízení.
A abych nezapomněl, opravdu velice překvapivým zjištěním pro mě bylo, jak rychle si člověk zvykne na jízdu autonomním vozidlem. Trvá to jen pár minut, než vyprchá prvotní nadšení, načež jízda zevšední a stane se něčím, co považujete za úplně normální. Měl jsem možnost absolvovat několik jízd i s dalšími lidmi, včetně seniorů, na které vůbec nijak nezapůsobilo, že auto řídí samo. Pro mě osobně je sice každá jízda zajímavá, protože, jak jsem už říkal, jsem nadšenec do autonomních vozidel, ale pro většinu lidí je zajímavých jen prvních pět minut první jízdy, jakákoli další jízda je pro ně pak už zcela fádní.

Na základě dosavadních zkušeností, domníváte se, že autonomním vozidlům patří budoucnost?
Rád bych tomu věřil. Vzhledem k tomu, že jsou pro mě autonomní vozidla zatím „jen“ koníčkem, takže nedisponuji vyčerpávajícími informacemi a daty ohledně trhu či výzkumů v tomto směru, můžu skutečně spíše jen doufat než něco předpovídat. Každopádně já osobně této technologii velice fandím a jsem přesvědčen o přínosech autonomních vozidel například pro bezpečnost silničního provozu. V neposlední řadě se mi líbí představa, že ve vozidle jen zmáčknu tlačítko a nechám se odvézt, aniž bych sám musel řídit.

Vidíte i nějaké další přínosy autonomních vozidel?
Myslím, že to bude v prvé řadě právě ona bezpečnost. Autonomní vozidlo, na rozdíl od lidí, nikdy nebude řídit opilé, nebude ospalé ani něčím rozptýlené, navíc jeho senzory vidí současně všemi směry. Takže jak se schopnosti těchto vozidel zlepšují, věřím, že společně s tím dále poroste i jejich bezpečnost, protože už dnes jsou velice bezpečná. Na silnicích stále umírá mnoho lidí, pokud by se to podařilo díky autonomním vozidlům změnit, bude to jenom dobře.

Spatřujete na druhou stranu také nějaké nevýhody autonomních vozidel?
Přinejmenším v současnosti se zdá, že jejich vývoj je opravdu velice nákladný. Zároveň dosahování pokroků je relativně pomalé. I když v posledních několika týdnech jsme byli svědky velkého množství nových oznámení o expanzi autonomních taxislužeb do nových míst, potrvá to ještě hodně dlouho, než nějaká forma robotaxi bude fungovat ve větším počtu významnějších měst.
Další věcí, na kterou docela dost lidí upozorňuje, je, že autonomní vozidla jako taková ve skutečnosti nejsou řešením dopravních problémů jako jsou dopravní kongesce. Naopak bude na silnicích o další vozidla více. Jako reálné řešení vidí kapacitnější způsoby dopravy jako jsou například vlaky.

Měl jste možnost sledovat v okolí reakce lidí na autonomní vozidla?
Ano, reakce jsou velmi rozmanité. Když používám Waymo například k cestě na nákupy nebo třeba k holiči, lidé si všímají, že jsem přijel autem bez řidiče, a jsou z toho nadšení. Někteří si jej i fotí nebo filmují. Setkal jsem se ale i se zcela opačnými postoji. Někteří řidiči na Waymo troubí a vykřikují věci jako: „Zmiz ze silnice!“ Největší skupina lidí je ale zcela indiferentní.
Co mi ale připadá zajímavé, tak že lidé, kteří si autonomní vozidla ve Phoenixu zvědavě fotí, nemají tušení, že se jedná o veřejně přístupnou službu, kterou může využívat úplně každý. Takže v tomto směru si myslím, že má Waymo ještě na čem pracovat.

Waymo své robotaxi ve Phoenixu nijak nepropaguje?
V posledních pár dnech jsem nějaké reklamy viděl. Všiml jsem si billboardu v centru Phoenixu, občas na mě vyskočí reklama na banneru v některé mobilní aplikaci, nějaké plakáty jsem viděl vylepené i na reklamních plochách na místních tramvajích. Je ale možné, že vzhledem k tomu, jak jsou zde lidé závislí na autech, o nějakou novou formu taxislužby jednoduše nemají zájem. Každý má svoje vlastní auto, tak proč by jej něco takového mělo zajímat. Ale tento přístup možná bude jiný na místech, jako je třeba New York City, Los Angeles nebo San Francisco.

Chrysler Pacifica

Pohled do kabiny autonomního vozidla Chrysler Pacifica firmy Waymo (foto: Joel Johnson)

Jaguar I-Pace

Pohled do kabiny autonomního vozidla Jaguar I-Pace firmy Waymo (foto: Joel Johnson)

 

Ještě se zeptám, pokud byste měl dát radu člověku, například studentovi, který má zájem o kariéru spojenou s autonomními vozidly, na co by se měl zaměřit?
Upřímně řečeno, odpověď na tuto otázku bych chtěl sám znát. Osobně každopádně zájemcům doporučuji oslovit nějakého inženýra, který se v této oblasti pohybuje, a popovídat si s ním o všem, co vás zajímá. Pokud bych měl dát obecnější radu v podstatě komukoli, pak pokud můžete, neváhejte autonomní vozidla vyzkoušet!

A máte Vy osobně nějaké plány do budoucna, co se týče jízd v autonomních vozidlech?
Nedávno firma Cruise oznámila, že ve Phoenixu zahájí také robotaxi. Tak doufám, že již koncem roku bude možnost tuto službu vyzkoušet. Těším se, až se svezu autonomním vozidlem dalšího vývojáře. I když je možné se svézt autonomními vozidly i na dalších místech Spojených států, vzhledem k tomu, že stále ještě studuji a velká část financí směřuje na školné a podobně, létání napříč zemí a testování autonomních taxislužeb pro mě úplně není na pořadu dne. Každopádně s velkým nadšením vyzkouším vše, co se objeví ve Phoenixu.

Moc děkuji za velmi příjemné povídání a budu se těšit na Vaše budoucí videa z jízd autonomními vozidly!