web Autonomne.cz

odkaz na homepage

Martin Králík

Autonomní mobilita je silně inovativním odvětvím, které si žádá odvahu pustit se do dosud neprozkoumaných oblastí vývoje zcela nových technologií. A pokud už takovou odvahu a ambici někdo má, k dosažení úspěchu je nezbytně nutná i houževnatost, neboť taková cesta není jednoduchá. O to větší radost máme, že v Brně funguje společnost Roboauto, jež v sobě všechno toto snoubí. O firmě, její historii, současnosti, budoucnosti a celkově světě autonomní mobility si s námi povídal její ředitel, pan Martin Králík.

Martin Králík
Martin Králík (foto: Martin Králík)

Dobrý den, mohl byste se na začátek našim čtenářům představit?
Jsem ředitel společnosti Roboauto, kde je mým úkolem rozvíjet naše produktové a obchodní aktivity. V Roboautě jsem od okamžiku, kdy bylo odděleno od naší mateřské společnosti ARTIN, kde jsme figurovali jako výzkumný projekt. Mám radost z toho, že naše transformace v samostatnou firmu se podařila. Dnes zaměstnáváme přes 30 lidí, máme významné lokální i mezinárodní partnery a pracujeme na vysoce inovativních projektech a produktech s mezinárodním přesahem.

Mohl byste nám povědět, jak jste se dostal k umělé inteligenci a co Vás přivedlo k její aplikaci v mobilitě?
První opravdu vážnější setkání s umělou inteligencí proběhlo na VUT v rámci studia zpracování obrazových a zvukových signálů. Od té chvíle jsem s AI, respektive metodami strojového učení, různě koketoval, až jsem se svým kolegou založil firmu, která se zabývala automatizací testování softwarových aplikací. K mobilitě jsem se dostal tak trochu náhodou, jak už to v životě chodí. Jednoho dne jsme se potkali společně se zakladateli ARTINu Honzou Najvárkem a Tomem Ondráčkem a tím začala naše společná cesta, která vyústila v můj přechod do Roboauta.

Můžete o firmě Roboauto povědět více?
Jak už jsem zmínil, vznikli jsme z výzkumného projektu rozvíjeného uvnitř naší mateřské společnosti ARTIN. V tuto chvíli máme dva hlavní produktové směry.
První z nich je zaměřený na konstrukci vysoce mobilních senzorických setů sloužících k automatickému měření a mapování silniční a městské infrastruktury. Můžete si to představit tak, že na zahrádku svého vozidla nainstalujete naši kouzelnou krabičku, se kterou najezdíte stovky kilometrů a následně z ní získáte informace o prvcích, které vás zajímají. Takovým prvkem mohou být například značky, sloupy veřejného osvětlení, městská zeleň a spousta dalšího. V následujících měsících bude senzorický set naší výroby využívat i Centrum dopravního výzkumu pro dopravně-bezpečnostní analýzy na svém měřicím vozidle.
Druhý produktový směr se věnuje autonomním vozidlům a strojům. Do této linky spadají technologie pro samotné autonomní řízení (autopilot) a vzdálený dohled a řízení (teleoperace). Obě zmíněné technologie tvoří společně celistvé řešení pro bezpečné a spolehlivé nasazení autonomní mobility do produkčního prostředí.
Naše produkty buď licencujeme koncovým výrobcům různých strojů, nebo se podílíme v přímé kooperaci na tvorbě finálního stroje. Zde bych rád zmínil partnery, s nimiž na takových strojích pracujeme. V oblasti interní logistiky to je určitě společnost BringAuto vyvíjející řešení pro automatickou přepravu v industriálních komplexech. Naše aktivity se však netýkají jen silniční přepravy, ale cílíme i mimo silnice. Zde je pro nás významným partnerem firma Technotrade. Společně rozvíjíme multifunkční autonomní stroj vhodný především pro péči o zelené plochy a terénní úpravy. Věřím, že tato kooperace ukazuje potenciál lokálních firem dodávat řešení na světové úrovní. Není od věci zmínit, že právě podpis firmy Technotrade najdete v řadě výjimečných strojů vyráběných v Česku a na Slovensku.
V neposlední řadě jsem hrdý na naši účast v několika mezinárodních výzkumných projektech, které si kladou za cíl přinést aspekty mobility a využití 5G sítí do našeho běžného života. Projekt, který je přímo spojený s Brnem, se jmenuje SHOW a jeho cílem je v následujících dvou letech nasadit do našich ulic autonomní minibusy. Zde se podařilo postavit velmi silný tým spolupracujících subjektů v čele s Centrem dopravního výzkumu a nenahraditelnou podporou statutárního města Brna, který je zárukou úspěšné realizace tak ambiciózního a v našich končinách zatím nevídaného počinu.

Teleoperation Remote Station

Stanice dálkového řízení (foto: Roboauto)

Roboauto

Roboauto: První robotické auto v České republice (foto: Roboauto)

 

Jaké jsou vlastně přínosy teleoperace autonomní mobilitě?
Teleoperace rozvazuje dosud věčný svazek mezi řidičem a vozidlem. Představte si, že vzdálený operátor sedí v Brně a ovládá vozidlo třeba v Berlíně. Smysl takové technologie můžeme najít především v ochraně řidiče před nebezpečnými pracovními podmínkami a v optimalizaci logistiky řidiče, který vlastně nikam necestuje a nemusí se tedy vracet zpět. Dalším a neméně významným použitím teleoperace je jako záložní nebo doplňkový prvek k autonomnímu řízení. Schopnosti strojem řízených (autonomních) vozidel budou ještě dlouho úzce limitované provozními podmínkami, v nichž je takový stroj možné spolehlivě a bezpečně používat. V okamžiku, kdy dojde k deviaci těchto podmínek, třeba náhlá průtrž mračen, musí se celý autonomní systém odstavit a vyčkat na pomoc lidského operátora, aby situaci vyřešil. Takový scénář je ukázkovým příkladem využití teleoperace v případě autonomního vozidla.

Můžete detailněji popsat princip fungování teleoperace?
Hlavním úkolem teleoperace je zprostředkovat vzdálenému operátorovi co nejlepší situační povědomí a realistickou řidičskou zkušenost. Pro dosažení takových parametrů je potřeba přenášet celkem velké množství obrazových dat ke vzdálenému operátorovi. Za tímto účelem je stroj osazen kamerovým systémem schopným v reálném čase streamovat (přenášet) obraz k operátorovi. Klíčovým faktorem je zde samozřejmě zpoždění přenesených snímků, musí být naprosto minimální. Celkový úhrn zpoždění od okamžiku získání obrazových dat z čipu kamery až po jejich vykreslení na obrazovce kokpitu vzdáleného operátora tak významně ovlivňuje maximální bezpečnou rychlost takto řízeného vozidla. Ve směru od operátora k vozidlu je třeba zajistit spolehlivý přenos řídicích příkazů.
Odesílání obrazu a řídících příkazů se nemusí zdát jako velká věda, dnes přece všichni využíváme videokonference každý den. Pravda je však přesný opak, je potřeba si uvědomit, že vše se děje v reálném čase a ztráta spojení by mohla mít fatální důsledky. Právě požadavek na minimální zpoždění, redundanci spojení (několik souběžných datových spojení přes různé poskytovatele) a vysokou spolehlivost spojení, nemluvě o šifrování, staví současné 4G sítě téměř na hranice jejich možností. Současné mobilní sítě se ve vybraných lokacích dají použít pro aplikaci teleoperace, ale rozhodně nepředstavují škálovatelnou cestu pro masové nasazení takových strojů.

Před chvílí jste zmínil 5G sítě, jakou roli hrají ony?
Troufnu si tvrdit, že pro každého z nás trochu jinou. Někteří spoluobčané tento pojem mají jako záminku k nošení alobalových čepic nebo pálení BTS stanic. Někdo jiný zase kvůli tomu vede obchodní válku. Pro mě to je další komunikační technologie, která mi díky lepším parametrům přenosu umožní vytvářet a nasazovat aplikace dosud nevhodné pro mobilní sítě. Teleoperace je dobrým příkladem řešení využívajícího právě promované parametry 5G sítí jako jsou vysoké rychlosti, minimální zpoždění nebo zaručení spolehlivosti přenosu.
Bohužel je významný rozdíl mezi tím, co se dnes propaguje jako 5G pro koncového zákazníka, což je většinou jen vylepšené 4G, a tím, co bychom potřebovali my pro masové nasazení teleoperace. Zůstávám však optimistou a věřím, že se brzy dočkáme opravdových 5G sítí splňujících kompletní specifikace.

Telecentrum
Vize budoucího teleoperátorského centra (foto: Roboauto)

Jak vidíte další směřování firmy Roboauto?
Naše směřování koreluje s tím, kam půjdou naše produktové linky. Doufám, že o nás bude v následujících měsících více slyšet s ohledem na naše senzorické sety a automatickou pasportizaci objektů. Ohledně autonomie, zde plánujeme brzy uvést na trh stroje tvořené v kooperaci jak pro on-road tak off-road použití.

Patří dle Vás autonomním prostředkům budoucnost?
Pokud bych tomu nevěřil, asi bych šel dělat jinou práci. Mým osobním přáním je zabránit zbytečné ztrátě životů kvůli hloupým chybám. Samozřejmě automatizace je zde kvůli ekonomické optimalizaci, ale myslím, že bychom i v těchto velmi technických aplikacích měli hledat aspoň špetku lidskosti.

Sledujete dlouhodobě nějakou zahraniční aktivitu ve spojitosti s autonomními vozidly?
Se zájmem sleduji cestu společnosti Nuro, která se zabývá robotickým doručováním zboží. A velkým zážitkem pro mě byla možnost navštívit Voyage, kde se nám věnoval její CEO Oliver Cameron. Fandím každé společnosti, která má dostatek odhodlání a odvahy jít na trh s produkty, které mění zažitá paradigmata.

Oliver Cameron

Martin Králík společně s Oliverem Cameronem, ředitelem firmy Voyage, před autonomním vozem Chrysler Pacifica (foto: Martin Králík)

Kde vidíte potenciál České republiky v doméně autonomní mobility?
Vzhledem k naší historii ve strojním průmyslu a schopnosti vyrobit téměř cokoliv, věřím, že je zde obrovský potenciál pro novou generaci rozličných autonomních či robotických strojů.

V čem vidíte hlavní překážky pro to, aby se v České republice aktivněji rozvíjela autonomní mobilita?
Víte, na tohle se mi těžko odpovídá, jsem ze své podstaty technokrat, a proto mě zajímají věci jako statistiky nebo řekněme logické argumenty. Bohužel mnoho oblastí našeho života včetně legislativy je ovlivněno první politickou direktivou, a tou je touha po dalším zvolení. Takový stav pak vede většinou k zachování statusu quo a nepřeje příliš inovacím a experimentování. Takže pokud mi něco v naší zemi chybí v kontextu inovací, tak je to skutečná dravá ambice.
Můžeme si nakrásně vytvořit tucty komisí a výborů pro umělou inteligenci a autonomní řízení, ale dokud se nevytvoří jednoduchá pravidla, jak získávat data a jak s nimi nakládat, nikam se z pohledu AI neposuneme. Evropa si vytknula AI jako jednu z hlavních oblastí do roku 2027 a paní Věra Jourová to krásně okomentovala: „Evropu čeká technologická transformace, která však musí být spravedlivá a nenechat nikoho pozadu“. Bohužel tento citát vystihuje dnešní Evropu, kde na sebe všichni čekají, harmonizují a pro jistotu nic moc nedělají, aby nepřišlo klepnutí přes prsty.

Co vnímáte jako hlavní výzvu v technologii autonomního řízení?
Největší výzvou je, co udělat s velmi obtížně predikovatelným lidským řidičem. Další velkou výzvou, o které se zatím moc nemluví, je životnost a špinění senzoriky autonomních vozidel. Dnes snad všichni hlavní hráči na poli autonomního řízení mají svá testovací vozidla ověšena state-of-the-art senzorikou jak vánoční stromeček. Tyto senzory jsou ze své podstaty stále ještě velmi drahé a mnohdy mají nízkou životnost. Dalším velkým krokem bude dostat tuto senzoriku do masové výroby, výrazně zvýšit životnost a snížit cenu. Toto se týká především LIDARů a GNSS-INS, zatím se to nikomu nepodařilo.

Jaká jsou dle Vás hlavní technologická odvětví související (nejen) s dopravou, jež budou v nadcházejících letech nabývat na důležitosti?
Tady hodně záleží, jak naše země dokáže tyto nové příležitosti využít, jak rychlá bude naše politická reprezentace v konání a zda někoho napadne, že bychom namísto pěstování řepky a montování aut mohli zkusit i něco jiného. Je těžké si to přiznat, ale Asie nás z pohledu inovací prostě válcuje.
Dobře našlápnuto mají záležitosti kolem nanotechnologií. Kontroverzní oblast, která má ale rostoucí potenciál, je genové inženýrství a s tím spojené obory jako personalizovaná medicína. Určitě bych zmínil i vesmírné aplikace, kde díky CubeSatům dochází k ohromné demokratizaci. Nesmíme zapomenout na odvětví věnující se naší psyché, zde je vidět, že už dnes je naše společnost s péčí o vlastní duševní zdraví poněkud v deficitu a s rostoucím sociálním tlakem to bude spíš horší.

A poslední otázka, pokud byste měl dát radu člověku, například studentovi, který má zájem o kariéru spojenou s autonomními vozidly, na co by se měl zaměřit?
Asi bych se ho prvně zeptal, v čem je silný a co ho baví. Jsi dobrý v matematice, v komunikaci, v logice...? Znát svoje silné a slabé stránky je dobrý výchozí bod jak pro kariéru, tak život. Autonomní mobilita potřebuje bez rozdílu širokou paletu talentů a je jedno, zda to jsou výzkumníci, aplikační vývojáři, testeři, experti na bezpečnost, právníci, pojišťovací experti, a dokonce i politici. Pak už stačí začít na sobě pěkně po staru makat a mít trochu štěstí. Odpověděl jsem? :)

Ano, výtečně! Moc děkuji, že jste si na nás našel čas a přeji mnoho úspěchů ve Vaší další práci.