Minulý týden (8. března) se nejen u nás tradičně slavil Mezinárodní den žen, který má připomínat především solidaritu žen a jejich boj za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj. O měsíc dříve si velká část světa již po osmé připomněla mnohem mladší, ale pro téma tohoto článku důležitý den, totiž Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Tento svátek vyhlásilo v roce 2015 Valné shromáždění OSN s cílem připomenout zásadní úlohu žen ve vědeckém světě a podpořit jejich zapojení do výzkumné činnosti. Generální tajemník OSN António Guterres loni u této příležitosti uvedl, že „je čas uznat, že více diverzity znamená více inovací“. Ve stejném duchu klade i Evropská unie již několik let velký důraz na sledování principu genderové rovnosti ve všech společenských oblastech. Zprávy a doporučení vydané v posledních několika letech (a to nejen pod záštitou EU) se zabývají rovnými příležitostmi mužů a žen také v oblasti dopravy. Jaká je tedy situace žen v dopravním sektoru a specificky v oblasti nových dopravních technologií? A měli bychom tedy i zde usilovat o vyrovnanější zastoupení žen? Relevance zabývat se genderovou tematikou v této oblasti nemusí být na první pohled patrná. Doprava obecně byla a stále je spíše mužským odvětvím již z povahy a typu profesí a rozhodně není genderově neutrální. Proč tedy vynakládat energii do zvyšování podílu žen zastoupených v tomto sektoru, které se zdá mnohým příliš uměle nastolené a proti „zdravému rozumu“? 

O přizpůsobení legislativy pro autonomní vozidla jsme zde již psali. Poté co vstoupilo v platnost nové nařízení Evropské unie týkající se asistenčních systémů vozidel, se dnes zaměříme na funkcionalitu jednoho z nich.

Jaké dopady může mít zavedení autonomních systémů dopravy do běžné praxe? Přinese předpokládané férovější rozdělení zdrojů?

Rychlému vývoji na poli automatizace dopravy je nutno přizpůsobit nejen legislativu, ale také validační procesy. V platnost vstoupí nové nařízení Evropského parlamentu, které je poměrně zásadním způsobem upravuje.

České právo široce upravuje odpovědnost za újmu nemajetkovou i majetkovou (tzv. škodu). Postačí nám současná úprava i v případech, kdy bude újma způsobena autonomním vozidlem?

S rozvojem automatizace silniční dopravy souvisí i zásadní předpokládaný klad: Zvýšení bezpečnosti provozu prostřednictvím odstranění chybujícího lidského faktoru. Pojďme si o minimalizaci újmy říci něco více.