Jednou z nejviditelnějších aplikací autonomního řízení v mobilitě jsou autonomní minibusy anglicky označované jako shuttle, jichž jsou po celém světě ke spatření více než dvě desítky typů.

Současná technologie autonomního řízení založená na široké paletě rozmanitých senzorů a velkém výpočetním výkonu řídicích počítačů je sice novinkou tohoto tisíciletí, myšlenka autonomních vozidel je však výrazně starší. S auty bez řidiče se ve skutečnosti experimentovalo již výrazně dříve, a to v druhé polovině padesátých a v průběhu šedesátých let minulého století.

Těžko bychom hledali společnost, která má takový dosah jako firma Google. Kromě internetových aplikací, nástrojů pro vývojáře, operačních systémů nebo třeba elektroniky má firma zastoupení i v oblasti dopravy, kde se věnuje vývoji autonomního řízení. Jednou z mnoha dceřiných společností je totiž firma Waymo, která je odbornou i laickou veřejností považována za špičku v této oblasti. O počátcích, cestě k úspěchu a také vozovém parku společnosti Waymo pojednává následující článek.

Nasazení autonomních vozidel pro cestující v běžném provozu je stále ještě předmětem usilovného vývoje a doprovází jej celá řada nejistot, ať už se jedná o míru přijetí ze strany potenciálních uživatelů anebo legislativní otázky související s odpovědností za provoz a samotným povolením k jejich provozu. Naproti tomu těžká technika nabízí autonomním technologiím vítané pole pro uplatnění a experimentování s novými možnostmi, neboť provoz těchto strojů probíhá v uzavřených oblastech (například staveniště nebo povrchové doly), takže nevyžaduje speciální povolení k provozu na pozemních komunikacích či legislativní úpravu. Navíc již z dnešní generace technologie autonomního řízení lze v případě těžké techniky získat celou řadu praktických výhod.

Přinášíme volně přeložené shrnutí žebříčku 18 firem působících na poli vývoje autonomního řízení podle studie společnosti Guidehouse Insights.

Zatímco v České republice se projekty pilotního provozu autonomních vozidel teprve připravují, ve Vídni a německém lázeňském resortu Bad Birnbach je možné jízdu autonomním minibusem vyzkoušet přímo na veřejně přístupných komunikacích. Ve vídeňské čtvrti Aspern jsou provozovány minibusy Navya v rámci smart city lokality Seestadt a v německém okrese Rottal-Inn na lince ze vzdáleného nádraží do lázeňského resortu Bad Birnbach jsou provozovány minibusy EasyMile. Podobná vozidla jsou nejen v Evropě označována anglickým slovem „shuttle“, což lze přeložit jako kyvadlová doprava. V obou lokalitách je snaha režim kyvadlové dopravy dodržovat, ne vždy se to ale daří. Shuttly jsou náchylné na různé výkyvy povětrnostních podmínek a nejsou schopny samostatné jízdy například při hustém sněžení nebo krupobití. Pilotní provoz je však přínosem i při určité nespolehlivosti, a to z důvodu získávání cenných dat, které jsou sdíleny a usnadňují další rozvoj autonomní mobility. Jak ke snížené spolehlivosti přistoupili v obou lokalitách se dočtete v tomto článku.
 

Autonomní vozidla nabízejí nové možnosti, jak trávit čas během jízdy. Výzkum poodhalil, čemu by se lidé rádi věnovali.

Jakým způsobem vnímají autonomní vozy dopravní značky?
Co jim dělá potíže a jsou alternativy ke stávajícímu značení?

Cestou k masovějšímu nasazení autonomních vozidel mohou být komunity seniorů.

Automatizace napomáhá bezpečnosti na silnicích, není však dokonalá.

Na jaké hrozby je třeba se připravit při rozšiřování autonomních prvků v dopravě?

Jak vnímá autonomní vozidla česká veřejnost?

Autonomní technologie prochází vývojem, na což je třeba brát ohled.